Je krize. Někteří hokejisté v extralize berou i o polovinu méně

Olympijský vítěz z Nagana David Moravec sám přišel za vedením třineckého klubu a navrhl si snížit plat o čtyřicet procent. Stejně to nestačilo a je bez práce.

I hokejisté Sparty přiznávají: hlavním cílem je přežit. | foto: Josef Vostárek, MF DNES

Hokejové Vítkovice zase mohou po Vánocích zavřít krám, vždyť prezident oddílu František Černík přiznává: "V rozpočtu nám chybí až pětačtyřicet procent peněz." A šéf Sparty Viliam Sivek ve středu přidal: "V kolonce cílů máme stejně jako další české kluby jeden hlavní – přežít."

Vítejte v hokejové realitě. I dříve rozhazovačná extraliga, která ve středu rozjede svůj další ročník, šetří. Výrazně šetří.

V Litvínově musel hrající manažer Robert Reichel během léta seškrtat spoluhráčům v průměru dvacet procent z výdělku. O stejná procenta méně teď berou i ve Spartě, a pokud tým neskončí v základní části do čtvrtého místa, přijdou hráči i o individuální prémie. Na změně prémiového řádu se dohodl s hráči i vítkovický kouč Alois Hadamczik.

Totéž platí i o dalších klubech: v Pardubicích snížili rozpočet o 20milionů korun a valnou část peněz ušetří na platech, podobné je to v Liberci. Prezident zdejšího klubu Petr Syrovátko však tvrdí: "Ta největší krize teprve přijde. Nestartují nové obchody, které živí partnery našeho klubu. A tak se stává, že přijdou a řeknou: Tři roky to šlo, teď to nejde."

Asi jste sami pochopili, proč extraliga teď tak náhle utahuje opasky. Je to kvůli ekonomické recesi. Téměř všichni hráči museli jít s platy dolů, třeba i o polovinu. Existují i případy, kdy lepší obránce bral 400 tisíc korun měsíčně, teď musel vzít kontrakt za 170 tisíc. V porovnání s průměrnou mzdou v Česku, která je teď 23 tisíc, je to však stále závratná gáže.

"Lidi kvůli krizi spáchali sebevraždy. To jsou horší věci, než když přijdete o nějaký peníz," říká litvínovský bek Jiří Šlégr. Například ve Spartě jde za celou sezonu na výplaty 62 milionů korun.

Litvínovský Robert Reichel (vlevo) mluví i o měsíčním limitu na hokejky. Tak pozor na ně.

Hokejové léto však v mnohém připomínalo čistku, kterou jste třeba zažili i vy ve firmě, kde pracujete. Začalo to tím, že vedení klubů navrhlo hráčům snížení platu a bylo více méně jen v jejich zájmu, aby na ně přistoupili. Dalším neprodloužilo smlouvy. Omezily se výdaje na provoz aut (třeba v Pardubicích), snížily se náklady na telefony a začalo se šetřit i na hokejkách.

A opět výrazně. Například v Liberci za ně ročně jen pro A-tým zaplatili kolem pěti milionů korun, vždyť jedna hokejka přijde na 4–6 tisíc. "Někteří z hráčů jich spotřebovali za statisíce," říká generální manažer Ctibor Jech.

V Litvínově zareagovali jinak, každý hráč dostal měsíční limit na hokejky ve výši deset tisíc korun. "Každý si mohl brát hokejek, kolik chtěl, a bylo to nekontrolovatelné. Nešlo zjistit, jestli ji opravdu zlomil, nebo měl třeba na kšeft," popisuje Robert Reichel.

V Plzni zase musel klub před krizí a krachem zachránit sám Martin Straka. Útočník vložil do rozpočtu 18 milionů korun ze svého. Přesto má recese pozitivní efekt: mnohem víc prostoru dostanou mladí, kteří hrají – s nadsázkou – za almužnu.

Už v minulé sezoně přestali chytat brankáři se slušnými smlouvami jako Málek, Murín, Svoboda, Hnilička a jejich místa dostali výrazně levnější nástupci.

Teď to platí i u hráčů v poli. Kvůli tomu kluby navíc začínají mnohem víc spolupracovat se svými farmářskými týmy v první lize.

Kometa – klub, kterému se sponzoři hlásí sami

Všude kolem sebe slyší o krizi, o nutném škrtání platů a odlivu sponzorů. Je nic z toho nepotkalo. Naopak. Brněnská Kometa coby extraligový nováček zažívá i přes celosvětové ekonomické trable růžové časy. "Musím přiznat, že se nám noví partneři hlásili sami," říká šéf klubu Libor Zábranský. "Zájem byl obrovský nejen ze strany diváků o sezonní vstupenky, ale i o prezentaci drobnějších partnerů, kterých si vážíme."

Zatímco ostatní manažeři a kluboví ekonomové přes léto škrtali a slyšeli od sponzorů slova o konci, v Brně to bylo naopak. Rozpočet rapidně vzrostl na 93 milionů korun, což je podobné číslo, s kterým například hospodaří A-tým v Liberci, a o třicet víc, než má Třinec! A jako téměř jediný oddíl v zemi nesáhla Kometa hráčům na peníze.

"Nechtěli jsme jít do extraligy tak, jako dříve Boleslav nebo Ústí, u nichž nedošlo k velké proměně kádru. Ty kluby daly šanci prvoligovým hráčům a pak horko těžko honily body," tvrdí Zábranský.

Je jasné, že Brno má oproti zmíněným nováčkům jednu velkou výhodu: ve městě je po hokeji hlad, fanoušci jsou v euforii a v regionu se najde dost silných sponzorů. I proto může Zábranský s klidem prohlásit: "Nedělám si iluze, že krize nezasáhne i nás, ale nemyslím si, že to bude v této sezoně. Nemám žádné signály, že by někdo z partnerů nebyl schopen plnit uzavřenou smlouvu."

Brno navíc kromě licence získalo ze Znojma i zkušené hráče, jako je Dopita, Trvaj či Bičánek. A třeba slávistický kouč Růžička tipuje Kometu do play-off. "Do role nováčků se paradoxně nejvíc stavíme sami. Co sleduju, tak máme velký respekt," říká Zábranský.