Takže nastoupíte už v pátek proti Plzni?
To se ukáže. Záleží také na trenérech, jaké mají plány. Během zranění jsem samozřejmě ztratil formu, teď ji musím zase nabrat.
Jste už stoprocentně fit?
Tak, jak to asi jde. Fyzicky se cítím velice dobře. Uvidíme, co se mnou udělal dlouhý let z Ameriky. O zranění samozřejmě ještě trochu vím.
Trénoval jste už na ledě, nebo teprve teď v Liberci?
V Detroitu jsem posledních čtrnáct dní bruslil se spoluhráči, kteří zde zůstali. Ale pravý trénink na ledě to samozřejmě nebyl.
Liberec s vámi počítal už na startu sezony. Sledoval jste jeho podzimní výkony?Jistě, už od začátku. V létě jsem tady trénoval a hrál jsem exhibiční zápasy, takže mě výsledky Liberce zajímaly. Kluci dokonce chvíli vedli ligu, to bylo něco úžasného. Sledoval jsem to každý den na internetu. Snad se k tomu zase někdy přiblížíme.
Co přesně jste s ramenem měl?
Přetrhl jsem si tři vazy mezi klíční kostí a lopatkou. Ale zní to mnohem hůř, než to ve skutečnosti je.
V létě se hovořilo i to tom, že půjdete na operaci...
Byla to jedna z možností. Hned z Toronta, kde se mi to stalo, jsem jel autem zpátky do Detroitu. Tamní doktoři v čele s hlavním ortopedem se nakonec usnesli, že lepší než operace bude klid. Tohle zranění je v hokeji nebo v americkém fotbalu docela časté. Lékaři říkali, že osm z deseti hráčů s tím už nikdy v životě nemá velké problémy, které by jim bránily v pohybu. Konečně, operace se může udělat kdykoli v budoucnosti, ale doufejme, že to nebude potřeba.
To zranění jste utrpěl v souboji s Mariem Lemieuxem. Můžete se k tomu okamžiku vrátit?
Nikdo si asi vůbec nevšiml, že se něco stalo, tedy kromě mě. Dal jsem Mariovi bodyček a rameno to bohužel neudrželo. To se stává.
Kromě té nešťastné záležitosti asi máte na Světový pohár dobré vzpomínky...
Úžasné. To zranění bohužel přišlo v nevhodnou dobu - nabral jsem určité sebevědomí a hrál jsem za Českou republiku proti nejlepším hráčům světa. Cítil jsem se na ledě ohromně dobře. Světový pohár je v Severní Americe obrovský svátek na úrovni olympiády a navíc už možná nikdy nebude, aspoň se o tom mluví. Hrát v semifinále proti Kanadě vyrovnaný zápas, to je asi sen každého, i když se prohrálo v prodloužení.
Ze zámoří jste se vrátil teprve začátkem tohoto týdne, takže jste měl o vývoji v NHL informace z první ruky. Víte nějaké novinky?
Zatím opravdu nikdo netuší, co bude. V posledních několika týdnech se ale stalo pár důležitých věcí. Tři hráči z každého týmu měli setkání s vůdci hráčské asociace o dalším postupu. Čtrnáct dní nato bylo další jednání. Vypadá to, že se ledy konečně pohnuly. Obě strany chtějí, aby se hrál hokej.
Každá samozřejmě za svých podmínek...
No právě. Patříte tedy k optimistům, kteří si myslí, že výluka v NHL skončí a soutěž se ještě letos opět rozjede?
Šance je vždycky. Konečné rozhodnutí by snad mělo padnout v lednu, protože je třeba odehrát něco přes čtyřicet zápasů. Hráčská asociace byla ta, která zatím iniciovala všechny návrhy. NHL víceméně všechno zavrhuje, ani se nechce bavit o věcech jako je dělení zisků ze vstupného, práv na kartičky, na televizi a tak dále. NHL a vlastníci klubů stojí jen za platovým stropem.
Teď jste ale v Liberci. Prý jste si tento klub vybral na radu bývalého kouče Josefa Jandače. Co je na tom pravdy?
S Pepíkem Jandačem jsme oba z Berouna a známe se spoustu let. Několikrát mě vedl během letní přípravy, když jsem hrál za juniory v Severní Americe a on trénoval Berounské Medvědy. Moc se mi líbily jeho názory na hokej. Před rokem a půl, když už Pepík trénoval v Liberci, jsme se bavili, kde budu působit v době stávky v NHL.
Ale pak se v Liberci vyměnili trenéři...
To ano, ale měl jsem s Libercem ústní dohodu, která nepřestala platit. Letos v létě jsem měl možnost s Tygry trénovat. V kabině i kolem byla skvělá nálada. Zažil jsem opravdu vynikající organizaci i krásné město. Měl jsem se nač těšit, když jsem byl zraněný.
Jak moc vás svrbí ruce na hokej?
Hodně. Opravdu se hrozně těším. Je fajn si zase zahrát hokej, být s kolektivem v kabině, vrátit se do toho hokejového kolotoče včetně cestování. Doufejme, že se nám bude dařit.
Liberec klesl na osmou příčku tabulky. O play-off bude ještě velký boj.
Kluci měli spoustu zranění i nemocí, to je brzdilo. Teď se snad začne všechno zlepšovat. Vrátí se několik klíčových hráčů a před play-off budeme v plné síle. Je o co bojovat. Samozřejmě jsem neviděl všechny ostatní mančafty. Před závěrem sezony každý začíná zbrojit, ale ne každé mužstvo postavené na hvězdách musí být nutně úspěšné. Pokud tady bude dobrá parta, máme velkou šanci dostat se daleko.
Máte už představu, s kým budete hrát v obranné dvojici?
Bohužel ne. S trenérem Palečkem jsem se viděl poprvé v úterý večer.
Co jste si řekli?
Bylo to takové uvítání. Řekl jsem mu, že bych samozřejmě rád přijel mnohem dřív, ale léčení se bohužel nedalo urychlit.
Máte v Liberci zařízené bydlení, nebo se zatím spokojíte s hotelem?
Já už jsem tady v létě chviličku bydlel, takže se vracím skoro domů. Je fajn, že můžu zůstat ve stejném bytě. Je to příjemnější než být někde na hotelu.
