Přinesla fanouškům příjemné zážitky ze hry i z výsledků. Vedení klubu spokojenost a hráčům zadostučinění za to, že se jim vyplatilo přijmout náročnou vizi trenérů, kteří ji naroubovali podle toho, jak bylo mužstvo složeno. „Hráči nám to usnadnili. Hlavně tím, jak pracovali,“ říká Martinec po své první sezoně v roli hlavního kouče extraligového týmu.
„Nyní převládá zklamání, na play off se připravujete celou sezonu, deset měsíců.“ |
Přesto od něj v tuto chvíli ještě nečekejte přehnanou spokojenost. Týden po vyřazení ve čtvrtfinále play off stále přemítá, zda nešlo vzdorovat favorizované Kometě Brno lépe, než se to Mountfieldu nakonec povedlo.
„V současné době převládá zklamání z vyřazení, protože celou sezonu, těch deset měsíců předtím, se připravujete na ten vrchol,“ vysvětluje kouč, jenž bude s celým realizačním týmem u týmu pokračovat i v příští sezoně.
Ještě to nepřešlo?
Vyhrávat chce každý a já prohrávat neumím. A když se takhle vypadne, sejdou se zklamání, stres, vyčerpání a člověk přemýšlí, co mohl udělat jinak. Chtěli jsme víc, i když bereme, že Kometa byla v naší sérii obrovský a jasný favorit. Chtěli jsme překvapit, což se nepovedlo, a to se stále honí v hlavě.
Konečné skóre 0:4 na zápasy vypadá jasně, viděl jste to také tak?
Hlavně se ukázalo to, co všichni víme. A sice, že základní část je trochu jiná soutěž a že v play off se hraje trochu jiný hokej. Na druhé straně musím říct, že kluci se v něm vydali na maximum a že pro úspěch udělali všechno, co mohli. Nedá se nic dělat, Kometa byla lepší, byla zkušenější a asi ne náhodou dvakrát za sebou extraligu vyhrála. To je realita, ale podle mě kluci zaslouží absolutorium. Druhou věcí je, jestli jsme na to, abychom Kometu porazili, měli.
Očekávání asi větší byla, i když třeba ne přímo na to, že byste Kometu vyřadili. Souhlasíte?
Souhlasím. Je ale třeba říct, že Kometa hrála zkušeně, když potřebovali, gól dali. My jsme každý zápas prohrávali a ještě většinou z gólu v jejich přesilovce. A naší snaze chyběl potřebný efekt.
Hradečtí hokejisté smutní po vyřazení ve čtvrtfinále extraligového play off.
Konec sezony byl poznamenán - v součtu závěru základní části a čtvrtfinále play off - devíti porážkami v řadě. Není to trochu kruté po tak vydařené sezoně?
Nevím, jestli to tak bývá, ale jak jsme si štěstíčko vybrali během sezony, měsíc před koncem základní části se to na nás začalo lepit. Najednou jsme měli pět důležitých útočníků ze sestavy. Těch pět porážek na konci základní části nebyla náhoda, byl to odraz aktuálního stavu, kdy jsme dohrávali na dvě pětky a zbytek hráčů byl prakticky z juniorky, zatímco důležití hráči nám chyběli. Přesto jsme jsme se na play off těšili, na klucích bylo vidět ohromné odhodlání.
Na play off jste se přece jen dali částečně dohromady...
Nechci to na to svádět, ale ideální to nebylo. Petr Koukal sice nastoupil, ale nedohrál ani druhý zápas a dál to nešlo. Maris Bičevskis, který nehrál poslední měsíc základní části a do play off šel bez tréninku, ještě nebyl doléčený. Matej Paulovič hrál se zlomeným prstem. Člověk cítil, a i kluci to cítili, že nám důležití hráči chybějí. Přesto jsme do toho šli s odhodláním a věřili jsme, že soudržným týmovým výkonem máme šanci přehrát i Kometu.
Je to pryč, i když jinak, než jste si představovali. Přesto se sezona, která znamenala pro Mountfield viditelnou změnu, určitě zatratit nedá. Hlavně proto, že klub přistoupil k úplně jiné strategii než v těch předcházejících.
Je pravda, že předcházející tři roky se budoval tým na úspěch s cílem získat titul. Nepovedlo se to a vedení se rozhodlo k radikální změně. Odešlo víc jak deset hráčů se záměrem, že se zapracují mladí a vedle nich tady zůstane pár zkušených hráčů.
Musíme přivést rozdílové hráče, říká hradecký manažer Kmoníček |
Byl to úkol pro vás v pozici hlavního kouče, který je navíc v této roli poprvé. Vyhovovalo vám to?
Byl jsem za to rád. Jednak že jsem tuhle šanci dostal, jednak rád pracuji s mladými. Řada z nich dostala šanci, i když extraligu nikdy nehráli nebo do ní jen nakoukli. Byli za to vděční, už příprava a veškerá práce s nimi byly výborné.
Jak moc těžké bylo během léta změnit způsob hry, pro který jste se rozhodli?
Zaplaťpánbůh za Ligu mistrů, ta nám ještě před extraligou nastavila zrcadlo, jak na tom jsme. Všichni hráči viděli, že k úspěchu povede jen pracovitost a soudržnost, jinak že uspět nemůžeme, takovou kvalitu jako dřív jsme neměli. Hráči, kteří zůstali, si zvykali na úplně jiný hokej, než se hrál předtím.
Vsadili jste na aktivní, s neustálým bruslením, jak to přijímali?
Mladí ano, protože mladým to je vlastní, potřebují pohyb, v tom jsou dobří. A v Lize mistrů viděli, že to má smysl, že když se toho budou držet, mohou mít úspěch. A starší hráči se přizpůsobili, i když to neměli lehké.
Hned v prvním kole jste prohráli na Spartě, ale pak jste začali vyhrávat a velmi brzy jste byli v tabulce hodně nahoře. To asi bylo důležité.
Určitě, protože všichni tomuto pojetí začali tomu věřit a přinášelo nám to úspěch.
Základní částí jste prošli velmi dobře bez výraznějších výkyvů. Kdy jste měli nejslabší chvilku?
Když pominu konec základní části, tak nejtěžší bylo období, které začalo domácí prohrou v derby s Pardubicemi. Nevím, jestli to bylo přemotivovaností, protože kluci hodně chtěli, navíc jsme tehdy jeli na vítězné vlně. Do toho Pardubice měnily trenéra a najednou se všechno sešlo proti nám. Tam jsme si to trochu vyžrali, protože hned poté se hrálo se Spartou a přišel nešťastný incident Petra Koukala.
A co už zmíněný závěr základní části?
Jak sezona probíhala parádně a všechno běželo hladce, tak závěr byl smolný. Přitom jsme o hráče přicházeli v situacích, kdy nešlo o fauly, ale o nešťastnou náhodu. O Koukala a Dragouna jsme přišli v Brně, o Rosandiče v Liberci, o další dva hráče v Třinci a najednou bylo mimo sedm osm hráčů. To se to na týmu podepsalo. Přesto jsme, což říkám s největší pokorou, mohli být nakonec i výš, do poslední chvíle jsme bojovali o Prezidentský pohár, i když jsme zprvu tak velké oči neměli a nemysleli si, že budeme tak vysoko.
Pro vás byla právě končící sezona premiérová. Jak na ni budete vzpomínat?
Hlavně jsem rád za šanci, té si vážím. Cením si toho, že jsme si s celým s celým realizačním týmem vyhověli, bylo to fajn. A hráči nám to usnadnili tím, jak pracovali.
Teď to bude pro vás zase jiné, protože na rozdíl od loňska zůstal kádr prakticky celý zachován.
Těším se na to, bude to i pro nás trenéry něco nového. Zatímco v minulých letech bylo změn vždycky hodně, letos poprvé zůstává 90 procent týmu. Důležité pro mě je, že všichni tady chtějí být dál, většinou prodloužili smlouvy dlouhodobě. Pro kluky, hlavně ty mladé, kteří odehráli první sezonu v extralize, to bude také nové a asi to budou mít těžší, bude se od nich víc čekat.
