Zatímco hokejisté Zlína odjížděli k zápasu do Liberce, Radim Tesařík si balil v šatně věci. V rozehrané sezoně přenechal svoje místo dobrovolně mladším. Ve čtyřiceti dal sbohem stadionu, kde před 22 lety vyjel poprvé na extraligový led. I když zkušený mazák možná neřekl poslední slovo.
„S vedením jsme se rozešli v dobrém. Byly náznaky, že bych si tady ještě mohl zahrát, kdyby se mi vrátila síla a forma. Ale na to teď nemyslím. Všechno je příliš čerstvé,“ říká pětinásobný extraligový mistr.
Jak dlouho ve vás zrálo rozhodnutí seknout s tím?
Dlouho ne. Ale po zápase s Brnem (minulý pátek) jsem to tak ucítil. Přišel jsem za Rosťou (trenér Vlach). Pobavili jsme se o tom, že mi po zranění kyčle pořád chybí síla, že potřebuji zapracovat na kondici. Moje rozhodnutí uspíšily i některé negativní reakce diváků.
Tolik vás žraly?
Ve Zlíně jsem smlouvu neprodlužoval kvůli penězům, ale protože mám hokej rád. Člověk ho hraje pro lidi, a když slyší různé řeči, že už na to nemá, tak to mrzí nejvíce.
Na oficiálním webu fanoušků se ale s vámi loučí s nostalgií a děkují vám za služby pro klub.
Nečetl jsem to. Ale ještě pořád cítím, že nepatřím do starého železa. Zdraví, musím zaklepat, drží, i když mi doktor v létě povídal, že hokej už hrát vrcholově nebudu. Budu se teď snažit dohnat, co mi chybí, a uvidím, co přinese čas.
Je hodně frustrující, když hlava chce, ale tělo nemůže?
To mě nebolelo, ale byl tam handicap. Nemohl jsem podávat stoprocentní výkon.
Ale i tak jste si ve Zlíně trochu neplánovaně prodloužil extraligovou kariéru, ne?
Také to tak beru. Už jsem byl skoro odepsaný, dostal jsem od Rosti znovu šanci. Prožil jsem tady tři nádherné roky. A když vezmu léta 2004 a 2005, tak jsem si ve Zlíně z pěti posledních sezon zahrál čtyřikrát finále a dvakrát vyhrál titul. Dva nepodařené měsíce na začátku této sezony jsou proti tomu nic.
Jaké bylo loučení se spoluhráči?
Zatím žádné. Je to čerstvé. Ještě jsme se o tom nebavili. Budu na Vsetíně, je to sem kousek. Můžu kdykoliv přijet, něco se vymyslí. Ale teď na to není nálada.
Příští neděli se s některými potkáte Na Lapači při repríze finále Vsetín – Zlín z doby před dvaceti lety. Těšíte se?
Je to zpestření pro hráče, za tu dobu se někteří ani neviděli. Sejdeme se, zavzpomínáme si. Podle reakcí fanoušků je o to ve Vsetíně velký zájem. Také nepřijdou zkrátka, budou pro ně různé ceny.
Dohrajete kariéru v rodném Vsetíně?
Úplně jsem hleděl, z kolika klubů od nás i ze Slovenska mi hned volali. Musím popřemýšlet. Mám čas. Nemůžu hrát do 10. listopadu, protože jsem mezi hráči, které dal Zlín na hostování do Havířova.
