Opět jste ale prohrávali...
Je však vidět síla našeho týmu. Pořád jsme si věřili, že utkání i po těch předchozích prohrách zvládneme. Už i před tím jsme ale hráli dobrý hokej. Dneska se k nám konečně před gólmanem soupeře odrazily i nějaké puky.
Původně jste měli hrát ve čtvrtek v Hradci Králové, ale tam byla díra v lednu. Pomohlo vám, že jste hned druhý den hráli doma?
Na jednu stranu jsme z Hradce přijeli trochu později, což je minus, ale domácí prostředí určitě hrálo roli. A navíc jsme spali doma, ne někde v hotelu.
Jaké to bylo připravovat se dvakrát na jedno utkání?
Zvláštní bylo, že jsme se dva dny chystali přímo v Hradci a vše se už schylovalo k večernímu zápasu, které se nehrálo. Dnes jsme už ale neměli takovou poradu jako včera. Jen jsme si něco připomenuli.
V první třetině bylo hodně vyloučení, na trestných lavicích se vystřídalo sedm hráčů. Bylo těžké dostat se do tempa?
Bylo to složité. Těmi vyloučeními bylo utkání strašně rozhárané. Jednou hrajete přesilovku, jednou v oslabení, takže někteří hráči se dostávali na led málo. Ale tak to někdy bývá.
Zařídil jste vyrovnání byl to rozhodující moment utkání?
Možná byl, možná ne, to nevím. Ale bylo to po odraženém puku, což nám dneska pomohlo.
Co jste změnili, že jste konečně naplno bodovali?
Neudělali jsme větší chybu, kterou by soupeř potrestal. Snad jen jednou nám ujeli, ale Ondra Kacetl to výborně pochytal. Ta defenziva z naší strany byla velice dobrá.
Vy jste v lednových zápasech dal čtyři z pěti gólů za celou sezonu. Čím to je?
Přišlo to tak nějak samo (usmívá se). Určitě je to lepší než minulý rok. Jsem rád, že konečně mohu týmu pomoci po tom mém předchozím trápení.
Je Hradec Králové váš oblíbený protivní, když jste mu v minulé sezoně na jeho ledě dal dva góly?
Moc ne, protože jejich beci jsou hodně silní a dohrávají souboje, což není moc příjemném, ale paradoxně se mi proti nim daří.
