Před takovými pěti šesti lety to na západě Čech nevypadalo zrovna růžově. Hubená pokladna, mizerné výsledky, dluhy - to byla v hokejové Plzni běžná situace.
Teď modrobílý tým počtvrté za sebou trůní na špici extraligy. V roce 2010 vyhrál základní část, totéž by - nebýt administrativního zásahu v podobě bodových odpočtů - zopakoval o rok později. V minulé sezoně skončil druhý a aktuálně vede tabulku s náskokem tří bodů a zápasem k dobru.
Svým způsobem je to fenomén. Plzeň je totiž klubem se spíš podprůměrným rozpočtem, který za sezonu nepřesáhne 90 milionů korun. Nejbohatší extraligové celky přitom disponují s více než 140 miliony, a přesto Západočechům na ledě málokdy stačí.
Plzeň na vzestupu2006/07 - 11. místo (rozpočet na sezonu cca 75 000 000) |
"Dělají to tam dobře," podotýká František Kaberle, slavný obránce, jenž v létě ukončil kariéru a jehož poslední štací byla právě Plzeň. "Jsou tam skvělé podmínky, hodně se tam trénuje. A tým ženou výborní fanoušci, to moc pomáhá."
Nejdůležitějším faktorem úspěchu jsou ovšem dvě klubové osobnosti: Martin Straka a Milan Tichý. Ten první po návratu z NHL postavil oddíl na nohy jako hráč, kapitán, generální manažer a později i jako spolumajitel, ten druhý pro něj buduje tým a shání posily.
"Plzeň má dobrý skauting. Jakmile jí někdo odejde, přijde na ten post většinou někdo ještě lepší," míní Kaberle.
Tichý zastává práci sportovního manažera, v níž úročí hráčské zkušenosti z československé éry i z NHL, ale především přehled skauta celku Columbus Blue Jackets. "Hodně pomáhá, že díky své práci znám spoustu agentů. Pak se s nimi jedná úplně jinak," tvrdí muž, jehož posledními velkými úlovky byli protřelý raubíř Ryan Hollweg a hvězdný bostonský gólman Tuukka Rask. Šťastnou ruku však měl i u méně známých posil: Mark Bombersback, Tyler Scofield, Nicolas St. Pierre...
Straka v Plzni do 1992: juniorský útočník |
"Co se týče skladby týmu, pomáhá mi i to, že cestuju po Evropě a mám možnost vidět švédskou, finskou, švýcarskou nebo německou ligu. Takže mám v oku, co nám chybí, abychom mohli hrát špičkový evropský hokej," vysvětluje obr s něžnou přezdívkou "Ticháček".
Klíčovou personou však je šéf Straka, plzeňský hokejový "bůh". Právě on klub stabilizoval mimo jiné i tím, že do něj nalil peníze ze svého. Oddlužil pokladnu, přitáhl sponzory, vybojoval pro něj ztracenou důvěru.
"Když jsme k tomu s Martinem přišli, klub byl hodně zadlužený. A víceméně za jednu sezonu, což je skoro neskutečné, se to dalo dohromady. Po třech letech jsme to dostali na nulu a jsme zdravá organizace," tvrdí Tichý.
Místo celku, kde se zpožďují a dluží výplaty, se tak Plzeň stala mezi hokejisty populární destinací. "Mužstvo má mezi hokejisty opravdu dobré jméno," souhlasí Kaberle. "Posily se pak shánějí líp. Hrát ve stabilním týmu, který je pravidelně nahoře, o to je velký zájem."
Strakův přínos navíc projevuje na ledě i v kabině. "Martin je ohromný bojovník. V zápasech ani na tréninku nic neošidí, chodí i na všechny dobrovolné tréninky," popisuje Kaberle. "Když ostatní vidí, že to dělá veterán a největší hvězda mančaftu, dělají to taky."
Plzni v nové Strakově éře schází už jen jediný krok k věčné hokejové slávě: konečně prorazit v play-off.
