Černý scénář se však k liberecké radosti nenaplnil a Lašák je po reprezentační pauze znovu připraven naskočit do branky. „Měl jsem asi šestidenní výpadek, ale už od pátku trénuju naplno. Na to, jak to na začátku vypadalo, se mi naštěstí nic dramatického nestalo,“ řekl 36letý slovenský gólman.
Jaký byl váš první pocit, když jste po skoku při těžkém zákroku zůstal ležet na ledě?
Velmi jsem se lekl. Byl to opravdu velký náraz a velká bolest. V jednu chvíli se mi zaklínila noha a přetočila se mi. Navíc jsem slyšel nepříjemný zvuk, jako by šla kost na kost. Naštěstí se pak ukázalo, že nic není potrhané ani natažené. Doktor říkal, že je výhoda, že mám díky tréninku pevné nohy a svaly v nich vydržely. Teď vidím, že hodiny strávené v posilovně se vyplatily.
Liberec má skvělou sezonu a suverénně směřuje do play-off. Blesklo vám hlavou, že byste o to mohl přijít?
Je až neskutečné, kolik věcí člověka během pár sekund napadne. Ano, měl jsem černé myšlenky, ale bolest postupně ustupovala a nakonec z toho zůstala jen taková panika. Bohužel my brankáři vnímáme bolest trošku jinak než ostatní hokejisté. Kdyby se to stalo hráči, tak se chvíli poválí na ledě a pak odjede na střídačku.
Brankáři jsou na sebe opatrnější?
To ani ne, ale nejsme zvyklí na častý nápor bolesti. Kolikrát se stane, že se brankář zraní při utkání? Mně se to přihodilo během kariéry jen jednou nebo dvakrát.
Žádné vážnější zranění jste nikdy neměl?
Nikdy jsem nechyběl v brance víc než měsíc. Jednou v Rusku do mě vletěl hráč a zaryl se mi bruslí do slabin. Tehdy jsem měl tři týdny pauzu, ale to se může stát. Když člověk chytá hodně zápasů, nevyhne se kolizním situacím. Ale že by mě postihla únava materiálu, to zaplaťpánbůh ještě ne, musím to zaklepat na dřevo.
Máte nějakou fintu na to, jak v brance udržet koncentraci celou dlouhou sezonu?
U mě je klíč asi takový, že nerozlišuju zápasy. Ať je to první zápas sezony nebo sedmý v play-off, já do toho jdu pořád stejně. Někdo si umí utkání užívat, ale já to tak vůbec nemám. Nedokážu chytat uvolněně a celý zápas jsem přepnutý na maximální výkon. Když pak přijdou těžké situace, tak mi to vyhovuje. Nechci ale před play-off vést silné řeči, do branky půjdu s velkou pokorou. Chci ukázat, že roky dřiny umím v pravý čas využít.
Na druhou Spartu máte osm kol před koncem devítibodový náskok. Umíte si vůbec představit, že byste základní část nevyhráli?
Já bych ji vyhrál hrozně rád. A moc bych s touhle partou chtěl zlomit i rekord Pardubic v počtu získaných bodů. V tuhle chvíli je to můj největší cíl.
Letos vítězíte jak na běžícím pásu. Neupletli jste si tím na sebe před play-off trochu bič?
Play-off je úplně jiná soutěž. Věřím, že jsme dost zkušení na to, abychom do ní nešli s tím, že prostě pokračujeme tak jak doteď. Ne, musíme za vším udělat tlustou čáru. Naopak pro nás může být ještě větší výzvou potvrdit, že naše výsledky nejsou náhodné. Já to tak beru a úspěch opravdu chci.
Ovšem tlak na vás osobně bude enormní.
Nebudeme si nic nalhávat, play-off je o brankářích. Ti někdy dokáží rozhodnout sérii. Ano, tlak na mě bude, ale to i na brankáře na druhé straně. V extralize máme pořád favority, kteří by měli vyhrát, pak jiné, kteří se pokusí vyhrát a pak ty, kteří můžou překvapit. Myslím si, že my jsme pořád v roli těch, co můžou překvapit. My nemáme za jednoznačný úkol získat mistrovský titul. Vyhraje ho ten nejlepší - a musí mít i gólmana, který bude lepší než všichni ostatní.
Čekají vás poslední zápasy základní části. Dá se to už brát jako příprava na play-off?
Jak jsem říkal, já beru všechny zápasy stejně, takže se pro mě nic nemění. Budu se pořád udržovat v tom svém transu. Jediná nevýhoda pro mě může být dlouhá pauza. Mám rád, když jdou zápasy rychle po sobě, protože pak vzniká stereotyp a člověk se dokáže mnohem líp vžít do situace na ledě. Když se třeba zrovna necítí dobře, vzpomene na nějaké utkání před pár dny a uklidní se, že má na čem stavět. Hlava je moc důležitá.
Cítil jste před svým zraněním nárůst formy?
Na jedné straně jsem měl pár zápasů, které byly za stavu 4:1 nebo 5:1 rozhodnuté, a to se pak brankáři těžko chytá. Mám radši vyrovnanější zápasy, kdy je člověk automaticky vtažený do děje a nemusí se k tomu uměle nutit. Ale leden pro mě byl celkově velmi dobrý měsíc. Věřím, že směrem k play-off své výkony ještě vystupňujeme.
Mluvil jste o jasných výhrách Liberce, ale poslední zápasy už takové nebyly. Čím to?
Možná jsme se jako mužstvo trochu uspokojili. Přece jen máme v týmu mladé kluky, kteří nezažili zahraniční štace, kde se musí pořád makat naplno. To není kritika, každý si tím musí projít. Druhá věc je ta, že ostatní mužstva teď hrají o play-off, o play-out nebo o baráž a mají obrovskou motivaci. Nás může těšit, že jsme i ty těžší zápasy dokázali zvládnout. To je před vyřazovací částí dobrá zpráva.
