Co rozhodlo?
Že jsme po tom gólu, co jsme dostali ve třetí třetině, měli slabší možná dvě střídání. Pak už jsme zase šli sebevědomě do toho závěru třetiny. Máme zkušené hráče. Neznervózněli jsme, když soupeř snížil na 2:1.
Vy jste dal vítězný gól. Na to, že jste obránce, byť hodně útočně laděný, jste střílel z bezprostřední blízkosti...
Hlavně musím pochválit Martina Růžičku. Už když dostávala puk, tak jsem věděl, kam ho pošle, to zvládá výborně. Věděl jsem, že ta nahrávka přijde.
A pak jste kotouč zvedl pod horní tyčku. Věděl jste, co uděláte?
To už je taková intuice, ruce udělaly něco, co ani hlava neplánovala. Ten gól věnuji známým Markétce a Milanovi k dnešní svatbě, ať mají šťastný život.
Je náročné potvrzovat nynější vítěznou sérii?
Všechny zápasy jsou těžké. Mě teda nohy bolí jako všechny hráče. A soupeře určitě také.
Myslím mentálně. Nepřipomíná vám pořád někdo tu úspěšnou sérii?
Ne, mě ne. Ani na to nemyslím. Je tady ale lepší nálada, než když prohráváte. To sebevědomí nás všech je větší, ale že bychom se ohlíželi, že jsme vyhráli nějaké zápasy... Soustředíme se a připravujeme vždy na ten následující. Minulý rok jsme prohrávali, teď je to opačně, ale klidně může přijít série horších výsledků. Je to hokej.
Zatím jste dostali v průměru jen jeden gól na zápas. V čem se třinecká hra změnila?
Spíše je to podle mě dané tou pohodou v týmu, že jsme vyhráli úvodní tři čtyři zápasy. Hlavní podíl na tom, že nedostáváme branky má Šimon (gólman Hrubec - pozn. red.), protože třeba Vary jsme porazili 7:0, ale mohli jsme klidně dostat pět gólů. A to je v každém zápase, i minule v Olomouci. Dneska Šimon také chytal skvěle.
Takže musíte zlepšit obranu, abyste Hrubcovi více pomohli?
Hmm. Určitě. Vždycky je co zlepšovat (smích).
