Dvaadvacetiletý gólman posílil tým Škody z prvoligové Slavie Praha. A hodlá se teď porvat o svou premiérovou šanci v nejvyšší soutěži.
V čem je v ty první dny na ledě největší problém?
V nové výstroji se nedá moc hýbat, skoro se neohnete. S tím se budu chvíli prát, zvlášť u gólmana to nějaký čas trvá. Já jsem navíc na ledě poprvé od jara, kdy jsme skončili se Slavií. Ale po týdnu si zvyknu, sžiji se s tím a bude to lepší a lepší.
S nadsázkou, nová výstroj může být dobrou výmluvou před trenéry, když vám to první tréninky na ledě nepůjde, nebo ne?
Dobrá výmluva to být může, ale otázkou je, jestli ji vezmou. (smích)
Co vlastně teď bolí nejvíc?
Všichni kluci mají nové brusle. To asi bolí nejvíc. Trvá, než se vytvarují podle nohy, netlačí do kotníků. Nic dalšího vlastně ani nebolí, jen se v tom chvíli blbě hýbá.
Jak se vám po přestupu ze Slavie zalíbila modro-bílá barva Plzně?
Líbí se mi! Jen teď ještě čekám, až mi udělají modrou mřížku na helmě. Zatím mi tam zůstala červená a vypadá to divně. Jsem nesvůj, že nevypadám dobře. (úsměv) Už se těším, až přijde ta vyladěná správně.
Jaké motivy jste zvolil?
Z levé strany mám podobiznu generála Pattona, který velel osvobození Plzně v roce 1945. Proto mám vzadu i českou a americkou vlajku, k tomu znak města. A už asi na třetí nebo čtvrté helmě mám vzadu také čísla dresů Jana Marka, Josefa Vašíčka a Karla Rachůnka (českých obětí letecké tragédie v Jaroslavi v roce 2011, pozn. aut.). Myslím, že helma bude vypadat dobře.
Klub stále řeší příchod dalšího brankáře, jak to vnímáte vy?
Stejně jako na začátku letní přípravy. Je jasné, že někdo přijde. Jen zatím pořád nikdo nepřišel. Ale já to neovlivním, tak to ani neřeším.
Přece jde o vaši konkurenci.
Já si jen přeji, až někdo přijde, abychom spolu vycházeli v pohodě. Podporovali se navzájem, měli mezi sebou pohodu. To je základ.
S Plzní nyní trénují i odchovanci Francouz s Mazancem, kteří budou bojovat o NHL. Jaké to je?
Pro mě něco parádního. Od těch kluků můžu strašně moc okoukat, navíc jsou to oba moc fajn lidi, se kterými se můžete bavit o čemkoliv. To, že jsou tady takoví top gólmani, je úžasné.
Jak dlouho jste se dával dohromady po suché přípravě?
Já měl štěstí v neštěstí, že před posledním soustředěním v Železné Rudě jsem dostal antibiotika. Nejel jsem tam. Pak jsem odletěl na dovolenou do Řecka a plánoval, že tam budu běhat. Jenže jsem ve vodě šlápnul na ježka, takže zase nic...
Pondělní zátěžové testy v Praze tedy musely být náročné, že?
Myslel jsem, že umřu! Pět minut jsem ležel na zemi a nebyl schopen ničeho. Ale doufám, že dopadly dobře a nebudu muset v srpnu chodit na zimák i odpoledne.
