Jako byste dostali pozvánku na luxusní menu v michelinské restauraci, ale po předkrmu a polévce by vás nečekaně vyhnali od stolu.
Takové pocity nyní zažívá dvaadvacetiletý hokejový brankář David Honzík. Ten sice v pozici prvního brankáře pomohl jihlavským hokejistům ke druhému místu po základní části a následně k vítězství v play-off, které týmu kouče Petra Vlka zajistilo účast v baráži o extraligu, v klíčových bitvách sezony však bude chybět.
„Mrzí to hodně,“ uznal mladý gólman. „Strávil jsem v Jihlavě celou sezonu včetně play-off. A najednou, když se povedlo něco takového, se musím vrátit do Varů a nemůžu za Duklu chytat,“ krčil rameny po posledním tréninku v Jihlavě.
„Určitě jsem rád, že jsme první ligu vyhráli. Ale na druhou stranu je ve mně smutek, že to tady nemůžu dokončit,“ dodává.
Nyní se ještě připravujete s Duklou, ale už za pár hodin asi bude vše jinak. Můžete popsat svůj nejbližší program?
Čeká mě rychlopřesun. Večer jedu do Varů a ve středu ráno už se tam musím hlásit na tréninku.
A za týden vás s Karlovými Vary čeká úvodní duel baráže právě proti Jihlavě. Jaký to pro vás bude pocit?
Já ani nevím, v jaké pozici ve Varech budu. Jestli nastoupím, nenastoupím, nebo jestli budu na tribuně. To vše se teprve uvidí. Ale určitě to pro mě bude emotivní.
Vy teď můžete Karlovým Varům pomoct také jako skaut. Zprávy z jihlavského tábora budete mít dokonalé.
Že bych byl skaut, to určitě ne. (hořce se usmívá) Vždyť dneska existuje video a další věci, ze kterých jde řada informací vyčíst. Takže nevím, na co dalšího by se mě ptali. Vypadá to sice relativně snadně, ale obě série byly hrozně těžké. A hlavně odlišné. Havířov nechtěl hrát hokej, ten se s námi chtěl srážet. Chtěli to urvat bojovností. Naopak Ústí se nechtělo srážet, chtěli hrát hokej. Což nám taky úplně nesedělo. Řekl bych, že série s Havířovem se mi líbila víc, bylo víc konfliktů. To mám rád. S Ústím jsme si šli zahrát hokej, s tím, že to prostě nějak dopadne.
Hodně lidí účast Ústí v semifinále překvapila - vždyť ve čtvrtfinále vyřadilo vítěze základní části z Kladna.
To asi nečekal vůbec nikdo. Bylo to docela překvapení. Ale když jsem je viděl hrát, tak se nedivím. Předvádí dobrý hokej, mají zkušené hráče.
Trenéři Slovanu však často opakovali, že týmu docházely síly. Že hrál jen na patnáct šestnáct hráčů.
Já jsem jich na rozbruslení viděl dvacet. Jestli hráli na tři lajny a čtvrtou do hry nezapojili, je to jejich blbost. Myslím si, že jim to vyhovovalo. Jestli měli jen patnáct hráčů, pak nevím, kdo byli ti zbývající lidé v dresech na ústecké střídačce.
Po vašem přesunu do Varů Dukla do baráže půjde s brankářskou jedničkou, které je teprve šestnáct let. Myslíte, že Jakub Škarek takový tlak ustojí?
Kuba celou sezonu - včetně play-off - ukazoval, že to zvládá. A že je mu šestnáct? Jak jsem s ním každý den, tak ho tak neberu. Samozřejmě vnímám, že chodí do prváku na gympl. Ale neberu ho jako staršího dorostence. Já ho beru jako šikovného kluka, který chytá za áčko. A je jedno, kolik mu je.
Čím to je, že přes své mladí už je pro Duklu oporou?
Navzdory svému věku je hrozně vyspělý. On je skoro tak velký jako já (Honzík 190, Škarek 189 centimetrů). Navíc to má v hlavě srovnané. Hokej ho baví, chytá úplně bez nervů. Nebojím se, že by to nezvládl. Bude to úplně v klidu.
