"Ocitl jsem se v bráně, pak jsem viděl, že Kamil Brabenec vybojoval puk, ten přilétl ke mně a já ho akorát napálil na bránu. Ani nevím, kam to šlo." Pro ty, kteří trefu na 4:3 neviděli, je tak třeba připojit informaci: Dlouhý zamířil přesně pod horní tyčku.
Chtělo to hodně vůle, abyste se tak rychle dostal z brány, do níž jste předtím spadl?
Říkal jsem si, že musím rychle vstát, protože kdyby náhodou někdo vystřelil a dal gól, tak by neplatil, protože jsem byl v bráně.
Byl pro vás vítězný gól hodně sladký?
Určitě to bylo sladké, protože jsem na Slavii vyrůstal. Ale chceme hlavně poděkovat našim divákům, kteří nás v hojném počtu přijeli podpořit.
Věřili jste až do konce, že dokážete vyrovnat? Od začátku druhé třetiny jste nehráli moc dobře.
To je pravda, ale hokej se hraje na šedesát minut a my jsme si říkali, že musíme bojovat až do konce. Povedlo se nám vyrovnat tři minuty před koncem, diváci začali zase fandit a hnali nás dopředu. Říkali jsme si, že musíme vyhrát pro ně.
Co jste ale říkali přerušením, které způsobily konfety od fanoušků?
Samozřejmě to není moc příjemné, ale my to nijak neovlivníme. Nebylo to nijak extra dlouhé, vždycky se uklízelo jen minutku dvě. Navíc tady je docela teplo, takže jsme nijak nevychladli. Jedině na začátku nás to trošičku rozhodilo, ale nakonec to bylo dobré.
Děkovačka po zápase byla neobvykle dlouhá, že?
Chtěli jsme lidem poděkovat za to, že nás přijeli podpořit v takovém počtu. To bylo pro ně.
Co se s vámi stalo po první třetině, kterou jste vyhráli, ale pak jste přepustili aktivitu Slavii?
Dostali jsme blbej gól do kabiny na 2:1 a jak jsme skončili první třetinu, tak jsme nastoupili do druhé. Byla to asi naše nekoncentrovanost a taková laxnost. Ale dokázali jsme si, že umíme hrát do poslední minuty a otáčet zápasy.