„Známe se dobře, právě kouč Růžička mě tenkrát vzal do nároďáku. Když se teď ozval, že by o mě měl zájem, vůbec jsem neváhal. Vždy jsem pod ním dostával příležitost, takže věřím, že znovu půjdu nahoru,“ slibuje si od angažmá u extraligových Pirátů 26letý Jank.
Proč se vaše slibně rozjetá kariéra zasekla?
V Hradci se to vyvrbilo tak, že jsem byl mimo sestavu, a já hledal, kam bych se upíchnul. Ozval se Třinec, který mě koupil v půlce sezony. Neštěstí bylo v tom, že já odcházel z Hradce od trenéra Kýhose a on pak v létě přišel do Třince, takže se to vrátilo do stejných kolejí, zase jsem nehrál. Pak ale přišel nový kouč Venca Varaďa a řekl mi, že se o to můžu porvat, a já se porval dobře. Nechal jsem v Třinci všechno, sezona nakonec byla dobrá. A že jsem tam hrál šestého sedmého beka a čekal na příležitost, to mi nevadilo, naopak mě to zocelilo.
Takže s trenérem Kýhosem byste na pivo nešel?
Mám s ním dobrý vztah, ale on měl prostě radši jiné hráče.
Naopak kouč Růžička by na vás mohl sázet.
Doufám v to. Trošku mi hraje do karet styl, jakým Chomutov hraje, což je hlavně pevná defenziva. Já se snažím hrát jednoduše a tvrdě, což je moje doména, střelu mám taky celkem dobrou. Tak snad jsem do toho systému koučovi zapadl.
Střílení gólů nás bude asi trápit. I kádr je užší, ví chomutovský Růžička |
Budete plnit roli zlého muže?
Velkých beků je tady dost, jsme tu dva tři, co máme přes sto kilo, takže myslím, že když bude potřeba, tak ty rukavice zahodím. Samozřejmě to nebudu vyhledávat, abych jezdil s krvavýma očima po ledě a chtěl se jen mlátit, ale když bude potřeba, tak se kluků zastanu.
Vysocí a důrazní obránci ovšem poslední dobou už nefrčí tolik jako dřív, souhlasíte?
Je to trochu na ústupu. Když jsem v 17 začínal hrát extraligu, tak to byl obr vedle obra. Posmyk, Gřegořek, to byli opravdu chlapi jako hora. Teď jsou spíš obránci víc šikovnější, útočnější. Ale já sám sebe považuju za tvrdého defenzivního beka, jehož hlavním úkolem je nedostat gól a jednoduše rozehrát. I když zaútočit se taky nebojím.
Chomutov asi nebude úplně favorit na titul, je to výhoda?
Liga je strašně vyrovnaná. Na titul mohou pomýšlet Brno, Třinec a bohatší týmy, ale i od nás se bude očekávat, že budeme bojovat a sbírat body.
Asi ale přece jen na vás bude menší tlak než třeba v Hradci či v Třinci.
V Hradci byly opravdu velké nátlaky, toužili tam po finále, po medaili, ten tlak shora byl markantní. Ale ono je dobré hrát pod tlakem, protože v tu chvíli podáváte ty nejlepší výkony. I na nás bude vytvářený tlak, abychom vyhrávali. Když budeme hrát první šestku, tak to bude úžasné, ale chceme se hlavně dostat do play off a tam se může stát úplně všechno. A je jedno, jestli postoupíte z devátého místa či z prvního.
Nakoukl jste i do reprezentace, je pro vás motivací znovu se poprat o národní dres?
Pro mě je sen NHL, nebudu lhát. Ten sen mám pořád, i když je hrozně vysoko, ale já si dávám postupné cíle, snažím se k tomu nejvyššímu nějak probojovat. A jedním z těch menších cílů je právě návrat do národního týmu. Nakoukl jsem tam, bylo to krásné, ale nikdy jsem se tam neusadil. Tak snad se to povede změnit.
Z Chomutova už do NHL odešli Kaše, Rutta či Kämpf. Věříte, že to vyjde i vám?
Je vidět, že extraliga vůbec není špatná, kluci, co do ní přijdou ze zahraničí, koukají, jakou má úroveň. Za poslední roky to šlo nahoru. Na Ruťákovi či Kampfíkovi je to vidět. Odešli z ligy a hned naskočili do NHL. Tak si říkám, že by se to mohlo povést i mně. Je to ale velký sen, k němuž musím jít postupnými krůčky. Prvním je hrát tady stabilně v základní sestavě a pak se zvedat dál nahoru a nahoru.
