"Takový výsledek je strašně potřebný. Co by nám bylo platné, kdybychom měli dvakrát více střel než soupeř a prohráli bychom, jako se nám to stalo se Zlínem."
Gól proti bývalému klubu vás asi hodně těší, že?
Z každé vstřelené branky se raduji. Ale tahle byla první proti Plzni, proto si jí cením víc. V předchozích zápasech jsme byl hodně nervózní. Možná i proto mi to tam nespadlo. Dneska se mi hrálo nejlépe, necítil jsem takové chvění jako dřív.
Svůj brejk jste ale napoprvé nezakončil nejlépe. Už se zdálo, že vaše šance neskončí pukem v síti.
Na posledním tréninku jsme si říkali, že po každé střele musíme zůstat před brankou a čekat na vyražený puk. Většinou jsme totiž dělali obloučky do rohu. Při nájezdu mi přesně tohle blesklo hlavou. Sice jsem slabě vystřelil, ale zůstal jsem před Hudáčkem. A vyplatilo se mi to.
Jak už to tak bývá v zápasech proti bývalým klubům, nejspíše vám přesná trefa v kabině jen tak neprojde. Mám pravdu?
Samozřejmě každý bod stojí velkou částku. Dneska to mám za čtyři tisíce. Uvidíme, zda zaplatím oběd, nebo na čem se dohodneme s pokladníkem. Bude to ale mastné (úsměv).
V zápase vám ale asi do smíchu moc nebylo. Výhra se nerodila snadno. Byli jste po dvou předchozích porážkách pod velkým tlakem?
Nervozita nás ze začátku hodně svazovala. Tlak jsme si vyvinuli sami na sebe. Po minulém zápase jsme si v kabině říkali, že se musíme zvednout. Trošku nám pomohlo, že jsme dlouho drželi stav 0:0.
Více klidu vám ale asi dodal až vedoucí gól v závěru druhé třetiny, že?
Určitě. Celé mužstvo se zvedlo, hráli jsme uvolněněji.
Jak vám však bylo poté, co Plzeň snížila na 2:1 a do konce zbývalo téměř deset minut? Vrátila se nervozita?
Bylo to v rámci normy (úsměv). Nebylo to nic extra, abychom se z toho podělali. Samozřejmě se obáváte, že zase můžete ztratit body. Naštěstí se nám zápas už podařilo uhrát. Dříve se nám to v tak vyrovnaných utkáních nedařilo. Když jsme dali dva tři góly, hráli jsme jako virtuosové. Ale musíme umět vyhrát i 1:0 nebo 2:0 a výsledek vydřít.
Tentokrát ale asi musíte za vítězství poděkovat i soupeři. Jeho koncovka rozhodně nebyla oslnivá.
Na šance to bylo vyrovnané. I my jsme jich dost zahodili. Ale je pravda, že jsme ze začátku hráli zle a soupeř měl několik přečíslení. Kdyby některé využil, bylo by to s námi špatné. Ale bylo vidět, že i Plzni svazuje nervozita ruce. Opět jí hrozí, že se nedostane do play-off. A hrát pod tlakem je vždy těžké.
O tom můžete sami také vyprávět. Spíše ale zkuste vysvětlit, z čeho pramenily porážky s Kladnem a Zlínem? Co vás vykolejilo po předchozích dobrých výsledcích?
Možná to byla naše lehkovážnost. Přestali jsme v zápase pracovat tak, jak bychom měli. Když dáme dva tři góly na začátku, jsme v laufu. Najednou nám soupeř mnoho nedovolil amy jsme to nezvládli.
Jen se potvrdilo, že není snadné uspět ve čtyřech domácích zápasech v řadě. Souhlasíte?
Určitě. Trošku jsme si v duchu malovali, jak je zvládneme a budeme vysmátí. Ale realita je jiná. Soupeři sem nejezdí odevzdávat body.
Nebylo to však poprvé v sezoně, kdy přišel možná nečekaný výpadek po úspěšné sérii.
Nevím, čím to je. Je škoda, nedokážeme sérii trošku víc natáhnout. Pak bychom psychicky ještě víc vyrostli. Ale na druhou stranu je lehké hrát, když jste v laufu. Pak si každý dovolí mnohem víc. Je však také potřeba umět se zvednout od malých věcí a vybojovat zápasy jako proti Plzni.
Pomohly k tomu i pohovory, o nichž hovořil hodně nazlobený trenér Říha po porážce se Zlínem?
Hned po zápase jsme se zavřeli v kabině a měli jsme půlhodinovou mezihráčskou debatu. Některé věci jsme si otevřeně vyříkali. A o tom to je. Jsme jeden tým, musíme si umět říct i věci, které se třeba někomu nelíbí. Věřím, že to pomohlo. Nehráli jsme sice tak, jak bychom měli. Ale celý tým podal zodpovědný výkon.
