Počet Dohertyho hokejek hraje v celém tomto příběhu pikantní roli. V době postupu nebezpečného koronaviru totiž váznou dodávky zboží z Číny a právě odtud velká část hokejistů svoje hole odebírá.
„Ty moje jsou naštěstí z Mexika, takže bych měl být v pohodě. Doufám, že mi vydrží, protože to, co mám tady, je všechno, co mi zbylo,“ směje se Doherty z výšky svých 203 centimetrů už ve Znojmě, kde je velkou posilou tamních Orlů do zbytku sezony.
I proto je rozsah jeho zásob dobrým tématem k probrání. Orlům už v sobotu končí dlouhodobá část mezinárodní EBEL a Doherty, který k nim přišel až na posledních sedm kol nadstavby těsně před uzávěrkou přestupů, stále neví, jestli do Evropy letěl na dva a půl týdne, nebo na dva měsíce. Kdo v EBEL nepostoupí do play off, tomu sezona končí. Sestup zde neexistuje a zápasy o konečné umístění tedy také ne.
„Sedm hokejek by mi ale stačit mělo, ať bude sezona dlouhá jakkoliv. Doufám, že v play off nějakou dobu vydržíme. A kdyby hole přece jen došly? Snad by se to nějak udělalo,“ vyhlíží.
Motivuje se i tím, že kvůli pár zápasům se společně s přítelkyní do Česka nevydával. „Každý zápas hraju tak, jako by měl být můj poslední. Těším se na ty zbývající dva, které máme, a pak snad i na to play off,“ říká.
Matematicky vzato může mít Znojmo jistý postup dnes večer, pokud vyhraje v maďarském Fehérváru a zároveň zaváhá Innsbruck. Definitivně jasno pak bude v sobotu.
Vedení EBEL kvůli koronaviru zrušilo povinnost hráčů podávat si po zápasech ruce, samotná utkání ale zůstávají v platnosti. Tak by i Dornbirn, v Rakousku poblíž hranic se Švýcarskem usazený klub, měl o víkendu k finále nadstavby do Znojma dorazit.
S Dohertym v sestavě jsou vyhlídky Orlů každopádně znatelně veselejší. Defenzivní specialista potřeboval jen velice málo času, než se v obraně mužstva zabydlel a stal se jeho pevnou součástí. Jeho jistota týmu velmi pomohla.
Pamatují si ho v Liberci. Po extralize chtěl poznat EBEL
Dohertyho jméno je českým hokejovým fanouškům dobře známé. V minulé sezoně došel s Libercem až do finále extraligy, byl nejvyšším hráčem soutěže. Doherty je dokonce tak vysoký, že existuje několik let stará fotografie, na které smečuje míčem do basketbalového koše.
A jsme oklikou znovu u jeho hokejek, které mu společnost Warrior vyrábí na míru dlouhé a pořádně tvrdé. Tvrdost Dohertyho holí 115 až 120 odpovídá vysokým a extra těžkým hráčům.
Zjednodušeně řešeno: měkké hole jsou pro hračičky, pevné pro lamželeza. Jako je Doherty.
„Tvrdou hokejku potřebuji ke své střele z první, aby něco vydržela a nerozletěla se,“ popisuje jednu ze svých dovedností urostlý zadák. „Od juniorských let jsem se považoval za silového beka. Líbil se mi Chris Pronger, Rob Blake byl dobrý, samozřejmě Zdeno Chára. Ale Prongerův styl jsem měl na očích nejčastěji,“ jmenuje rodák z kanadského Ontaria pověstné hokejové drsňáky.
V extralize však zároveň svůj styl modifikoval tak, že byl poměrně málo vylučován. V základní části v Liberci nasbíral 38 trestných minut, v play off pak jen šest.
Ve Znojmě ještě během pěti duelů za katrem nebyl. „Evropský hokej mám rád víc a víc,“ přiznává Doherty. „Loni jsem v Evropě hrál poprvé a oblíbil jsem si to. Zvykl jsem si na větší led, na styl hry, který je zde taktičtější než v Americe, a moc rád jsem se vrátil. EBEL jsem si zkusit chtěl. Samozřejmě v Americe se hraje fyzičtěji, ale i tady se hráči sráží a bojují spolu, což mi vyhovuje. Jsem velký obránce, který si hledí především obranné fáze, ale umím naskočit do protiútoku nebo vyvézt puk. Teď jsem tedy silový obránce hrající na obou stranách hřiště,“ říká o sobě Doherty.
Přestup před uzávěrkou přestupů ho potkal poprvé v kariéře. „Bylo to trochu zvláštní, ale dal jsem tomu volný průběh a jsem rád, že jsem tady,“ vyprávěl po nedělní výhře Znojma nad Lincem, která posunula Orly do výhodné pozice před závěrem nadstavby.
„Jak jsem už řekl, EBEL byla liga, kterou jsem chtěl vyzkoušet. Prakticky v každém mužstvu je hráč, se kterým jsem buď hrál, nebo jsem hrál proti němu. Ve Znojmě je to Rob Flick, můj vrstevník, se kterým jsem prakticky vyrůstal. Očekával jsem od angažmá jen to, že přiletím, budu maximálně pečlivě hrát svoji hru a tím, co umím, zkusím pomoct vyhrávat zápasy. Urvat tři body a jít dál,“ popisuje.
Doherty nezastírá, že loňské liberecké angažmá v něm zanechalo výrazné vzpomínky. „Nepohrdl bych možností vidět Liberec hrát,“ pravil. Zrovna zítra má šanci, Tygři hrají v Brně proti Kometě. „Jo? Tak to možná zkusím naplánovat,“ chytil se příležitosti.
