„Mohl bych tady klidně chodit v tričku. Fakt, to není nadsázka. Už jsem v Omsku zažil i minus 34 stupňů, to už je pořádný samec. Když do toho ještě zafouká, dá se v tom chodit tak osm minut,“ mluví Rulík o zimě na Sibiři.
„Proto také 13. října napadl první sníh a s malou přestávkou je ho stále čtyřicet centimetrů. Pro našince je to problém, ale Rusové jsou na takové podmínky zvyklí, na ulicích je běžný život,“ tvrdí nedávný kouč karlovarské Becherovky.
Ruská Superliga má reprezentační přestávku, proto se Rulík na skok objevil doma v Ostrově a včera se ukázal na tréninku Energie. „Mužstvo si zasloužilo zhodnocení poctivé práce. Pokud to tady hráči zvládnou mentálně, měli by se poprat o play-off, teď už je nikdo nemůže považovat za outsidery. Myslím to tak, že pokud do toho půjdou pořád naplno, mají na to,“ věří Radim Rulík.
Spolu s Ivanem Hlinkou zatím dovedl bohatý klub Avangard Omsk na třetí místo ruské nejvyšší soutěže. Vede Jaroslavl koučovaná dalším českým trenérem Vladimírem Vůjtkem, druhý je Čerepovec. „Na Jaroslavl ztrácíme sedm bodů, ale máme dvě utkání k dobru. Na Čerepovec máme bod, ale o zápas méně,“ zmínil se Rulík o čelních příčkách ruské Superligy.
Ze všeho nejvíce bývalého karlovarského kouče ohromilo nasazení, se kterým celky vstupují do každého z utkání. „Je naprosto maximální. Musí se hrát na čtyři pětky, tři by takové fyzické zatížení nevydržely.“ Výsledky české extraligy mu jako první většinou oznámí manželka textovou zprávou, nebo si je najde na internetu.
„Když v Česku končí zápasy, v Omsku je hodina po půlnoci, tak internet nechám často až na ráno. Čas mi občas dělá problémy. Letěli jsme třeba hrát do Chabarovska, to je úplně na východě, a pak hned na druhou stranu do Moskvy a zpět do Omsku. To bylo tolik časových pásem, že jsem měl problém si na mobilu nastavit budík,“ ilustruje Rulík jedno ze specifik ruské soutěže.
