Poprvé ještě před zápasem, kdy se o ní zmínil hlasatel a slušně zaplněné tribuny tleskaly. Podruhé pak při první přestávce krátkým dokumentem z Jaroslavle o tom, jak tam před každým zápasem uctí památku zesnulých hrou na zvon a také o tom, jak v klubu vzpomínají na české hráče.
Za novým týmem Lokomotivu dorazilo do Prahy několik stovek fanoušků, kteří potvrdili pověst hokejových fanatiků. O to těžší pro ně bylo loni přijmout tu těžkou ztrátu. Na chmurné vzpomínky jim ale pomáhají zapomenout současné výsledky: Jaroslavl se od začátku ročníku drží v nejužší špičce KHL.
Nemyslet na minulost však nejde, zvlášť ne v první sezoně. Hrát za Jaroslavl je těžké především psychicky a řada hokejistů se dlouho rozmýšlela, jestli takovou nabídku vzít. Vedení přesto složilo hodně zajímavý tým, který má ty nejvyšší ambice.
Většina kádru je tvořena ruskými hokejisty, hlavní roli však mají jako v minulosti cizinci – vesměs se zkušenostmi z NHL. V brance je Kanaďan Curtis Sanford, v obraně jeho krajan Mark Flood, Fin Sami Lepistö a Švéd Staffan Kronwall, v útoku pak Fin Niklas Hagman, lotyšský reprezentant Mikelis Redlihs či Bělorus Alexej Kaljužnij, jenž hrával v Omsku po boku Jaromíra Jágra.
Nehledě na hokejovou kvalitu, zapomenout na tragédii se zatím nedaří. Neštěstí je stále příliš čerstvé. Poznali to i čeští hokejisté ze Lva Praha, kteří upadli do melancholie už minulý pátek, kdy hráli právě v Jaroslavli.
Nejvíc dopadala na Tomáše Rachůnka, mladšího bratra zesnulého obránce Karla. "Bylo pro mě hodně depresivní pohybovat se ve stejném prostředí jako brácha a všichni ostatní kluci. I když člověk jen projížděl městem, pořád si to vybavoval. Představoval jsem si všechno, co se tehdy stalo. I zápas pro mě byl psychicky strašně těžký."
Rachůnek se spolu se všemi spoluhráči zastavil před utkáním u památníku obětí a položil u něj bílou růži. V hlavě však měl jen černé myšlenky na onen osudný den. Ty se mu o týden později vrátily, nakonec je ovšem přebilo vítězství 7:3, kterým Pražané přerušili měsíc dlouhé období soupeře bez porážky.