To českému útočníkovi jistě přišlo vhod. Po příjezdu do Petrohradu vypadal skleslý, ale hlavně unavený.
Ve čtvrtekí příděl Trenčínu mu zvedl náladu. Vstřelil dokonce gól. Krátce poté, co vstal z trestné lavice, prostřelil brankáře Kompase.
I to předchozí vyloučení ovšem stálo za zmínku. Těsně před druhou přestávkou Jágra narazil na hrazení důrazný Fabuš a český hokejista se po něm nakvašeně ohnal pěstí.
Vypadalo to jako scéna z Vinnetoua, když někoho praští Old Shatterhand.
Fabuš totiž sebou mrskl na zem jako podťatý, ani se nepohnul. Hrubost! Tak to viděl rozhodčí.
Jágr ale pověst drsňáka odmítá. "Nijak nevybíravě jsem ho nepraštil. Nemyslím, že mám v ruce takovou sílu, abych srazil chlapa jednou ranou," divil se Jágr. "Nebo že bych v létě něco natrénoval? To se mi nezdá, vždyť jsem činku v ruce nedržel deset let."
Jágrovi se dvě třetiny tolik nedařilo, avšak paradoxně jako by ho právě neshoda s Fabušem probrala. Ne že by do té doby byl špatný. Přesně přihrával, rozvážně na modré řídil přesilovky.
Dvakrát připomněl svou výjimečnost: přesnou a rychlou střelou po vhazování a také šibalskou žabkou zpoza branky, kterou si Kompas málem srazil do sítě.
Pro ruské fanoušky byl společně s Kovalenkem jasně největším miláčkem, obdivně na něj povykovali dokonce i po sražení Fabuše.
"Tohle bylo ale jen zahřívací kolo. Teď se hlavně připravit na Jönköping," velel po vyhrané bitvě.
