Okamžik, kdy nad zaplněným stadionem bělehradského Partizanu vznášelo letadélko, vlastně drahá hračka, se zavěšenou vlajkou tak zvané Velké Albánie, tedy území zahrnující i Kosovo, části Řecka, Makedonie, Černé Hory a Srbska až k Niši, jako provokace působil.
A je jedno, jestli všechno zorganizoval bratr albánského předsedy vlády Olsi Rama, který dorazil na zápas v roli člena vedení výpravy albánských fotbalistů, nebo někdo jiný. Utkání se nedohrálo a vedla k tomu jednoznačně událost s dronem čili letadélkem a vlajkou.
Mimochodem, na vlajce jsou i dvě tváře. První patří Ismailu Qumalimu, který je považovaný za zakladatele moderního albánského státu v roce 1912, a druhá Isovi Boletinimu, další velké postavě albánské historie, vůdci někdejšího odporu proti Turkům, Srbům a Černohorcům.
„Byla to těžká politická provokace, předem připravená a dosud nevídaná v historii evropského fotbalu,“ citoval bělehradský list Večernje novosti Dušana Maraviče, bývalého fotbalistu CZ Bělehrad a donedávna dlouholetého funkcionáře UEFA. „Je to politická záležitost a jako taková by měla být i posuzována.“
Maravič dodal, že i srbská strana musí počítat s trestem. „Na hřiště doletělo několik světlic, vběhlo tam i několik fanoušků, kteří chtěli inzultovat hráče hostí a některým se to i podařilo, ale hlavním viníkem jsou Albánci. Ti se bohužel předvedli ve svém obvyklém světle a záludně zneužili tradiční srbskou pohostinnost,“ pravil.
Na incident a předčasně ukončený zápas reagoval také předseda UEFA Michel Platini. „Fotbal by měl sbližovat národy a ne je rozdělovat, politika by se do našeho sportu míchat neměla,“ dal vědět prostřednictvím Twitteru.
Bitku vyprovokovali Albánci
Mnohem jednoznačněji se bělehradským událostem věnoval polský tisk. „Albánští fanoušci vyprovokovali bitku hráčů s pomocí modelu letadla,“ oznámila v titulku Gazeta Wyborcza. „Našli způsob, jak na sebe upozornit, i když neměli přístup na stadion.“
Polská soukromá televize TVN se incidentu věnovala na informativním kanálu TVN24. Připomněla, že Srbsko se nikdy nesmířilo se ztrátou Kosova, byť už v něm žijí především Albánci, a stejně tak jsou v Albánii stále živé nacionalistické ideje o Velké Albánii.
„Takže se nejedná pouze o Kosovo. ale i o další oblasti v Srbsku, Černé Hoře, Makedonii a Řecku, tedy všude tam, kde žijí Albánci. Taková mapa se vznášela nad stadionem, na kterém bylo třicet tisíc Srbů,“ upozornila TVN 24.
Prostřednictvím Twitteru se k události s letadélkem vyjádřil také švédský ministr zahraničí Karl Bildt. „Byla to nezodpovědná provokace. Doufám, že šéfové obou států teď ještě víc spatří potřebu zlepšení diplomatických vztahů,“ vzkázal s odkazem na skutečnost, že předseda albánské vlády má 28. října přijet na oficiální návštěvu Srbska.
Bylo by to poprvé po 68 letech, co by Bělehrad navštívil vedoucí albánský činitel - naposledy tam byl v roce 1946 tehdejší komunistický diktátor Enver Hodža.
UEFA měla všemu předejít
Dalo se incidentu předejít? „UEFA zakázala albánským fanouškům vstup na zápas, ale už mnohem, dřív dovolila, aby Srbsko a Albánie hrály ve stejné kvalifikační skupině. A to navzdory dlouhodobému napětí mezi oběma zeměmi, mezi nimiž je stále živý spor o Kosovo,“ připomněl britský list The Independent.
Kvůli podobnému napětí UEFA při losování kvalifikačních skupin o Euro 2016 oddělila týmy Arménie a Ázerbájdžánu nebo Španělska a Gibraltaru. „V tomto případě to měla udělat taky,“ napsal list.
