Tomáši, začátek roku máte dost hektický, že?
Tak nějak. V Rusku jsem jednal od konce loňského roku, kdy mi skončila smlouva v FK Moskva. Ty varianty nakonec nedopadly, tak jsem se rozhodl pro Jablonec a všechno nasvědčovalo tomu, že tady půl rok odehraju. Tedy pokud ještě nepřijde nějaká výhodná nabídka. A ta přišla...
Jak vypadala jednání s Vladikavkazem?
Trvalo to asi čtrnáct dní, dlouho jsem to s rodinou zvažoval, v jednu dobu jsme to i odmítali. Ale pořád mě kontaktovali lidé z vedení i trenér, že o mě mají opravdu zájem, což hrálo velkou roli. Tak jsem kývl. V utkání proti Olomouci už jsem věděl, že je moje poslední. Bylo příjemné se rozloučit vítězným gólem.
Co o novém klubu víte?
Jen, že mají velké ambice útočit na návrat do nejvyšší soutěže a trenér prý postavil velmi slušné mužstvo. I to mě přesvědčilo. Kdyby to měl být nějaký průměrný druholigový tým, tak bych o tom ani nepřemýšlel. Poprat se o postup mě láká. A nechci ještě vypadnout z toho ruského kolotoče, už jsem si tam zvykl.
Za novými spoluhráči letíte v týdnu do Španělska. Říkal jste, že nejste úplně v kondici, potřebujete ještě hodně trénovat fyzičku? Vlastně až téměř do konce ledna jsem byl po zlomenině ruky, takže jsem trénoval jen se sádrou, a to mě omezovalo. Manko bylo, ale proti Olomouci už jsem se cítil mnohem lépe než v Boleslavi. Teď mě čeká herní soustředění, věřím, že další zápasy mi pomůžou a budu v pohodě.
Tři roky jste hrál nejvyšší ruskou ligu v Kazani, tři v FK Moskva, celkem jste odehrál 122 zápasů. Jaký byl váš největší klubový úspěch?
Hned první rok jsme skončili s Kazaní, která byla nováček, na třetím místě. To bylo fakt velké. Pak to byla kromě jednoho výpadku s Kazaní čtvrtá, pátá, šestá místa. Hráli jsme spíš nahoře.
Do Ruska jste odešel v roce 2003 z pražské Sparty poměrně nenápadně a nakonec jste tam vydržel šest let. Čím to?
Přivykl jsem si na ruskou ligu, na místní mentalitu, řeč mi nedělala problémy a hlavně se mi tam herně docela dařilo. Neměl jsem důvod Rusko opouštět. Když mi skončila smlouva v Kazani, dostal jsem nabídku z Moskvy, což bylo pro mě i pro manželku s dítětem výhodnější. Cestovat tam bylo určitě jednodušší.
Přece jen, nelitujete? Po výborném vstupu jste mohl třeba být v Jablonci hvězdou české ligy...
Prostě mi to sedlo. Nikde není psáno, že by mi ta střelecká forma vydržela, mohl by přijít klidně nějaký úpadek...
Na jak dlouho budete mít ve Vladikavkazu smlouvu?
Budeme to dolaďovat až ve Španělsku. Zatím to vypadá na jeden plus jeden rok. Bude záležet, jestli postoupíme. Potom se uvidí, nevylučuju ani druhý návrat do jabloneckého mužstva. S šéfem klubu panem Peltou jsme zadobře, vždycky bychom se nějak domluvili. Navíc by byla ráda i manželka, protože je přímo z Jablonce.
