Juventus, který zároveň přišel o 15 bodů, se o víkendu probudil do nové éry. Není to takové peklo jako v létě 2006, kdy kvůli ovlivňování zápasů zahučel rovnou do druhé ligy, přesto do špinavé řeky vkročil podruhé.
Je snad nepoučitelný?
„Podvádět se nemá, ale je fakt, že v Itálii se považuje jakékoli vítězství nad Juventusem za velkou událost. Hlavně ho zadupat. Ať už na hřišti, nebo u sportovního tribunálu. Juventus je první na ráně,“ soudí Vlastimil Kaiser, expert na italský fotbal a komentátor O2 TV Sport.
Podobného názoru jsou i média, která páteční verdikt komentují. Zvlášť turínský deník Tuttosport, který Juventus zpravidla hájí, křičí: „Proč jenom Stará dáma? Je to do nebe volající nespravedlnost.“
Stará dáma je přezdívka Juventusu, nejslavnější fotbalové značky Itálie. Legenda, která ráda provokuje a v zákulisí využívá dlouhé prsty.
Bylo mi ctí. Nedvěd se v emotivním projevu rozloučil s Juventusem |
Na pletichy bosse Moggiho před 17 lety šeredně doplatila. Zatímco Itálie slavila titul mistrů světa, Juventus fňukal. Původně mu disciplinárka napařila sestup, ztrátu dvou získaných titulů a navrch minus 30 bodů. Po několika odvoláních se trest lehce zmírnil, což se dá čekat i nyní.
Klub chystá odvolání k olympijskému výboru. Přinejmenším ztrátu bodů považuje za neadekvátní, když se nejedná o korupci přímo na hřišti, ale o zamlčování provizí. Ale jede v tom Juventus opravdu sám? Za pochybné účetnictví dostalo trest devět profesionálních klubů. Je zřejmé, že trable se netýkají výlučně Juventusu. Chcete-li vnímat věci v souvislostech, dojde vám, že trpí celá Itálie.
Serie A, to bývala v 80. a 90. letech nejlepší soutěž světa. Juventus, Neapol plus oba týmy z Milána i Říma lákaly hvězdy na pohádkové platy, ale i na top úroveň. To platilo vlastně až do roku 2006, kdy vším zatřásl skandál zvaný Calciopoli.
Jak už víte, hlavní roli záporáka si střihl Juventus, ovšem body se kvůli prokázané korupci odečítaly také AC Milán, Laziu nebo Fiorentině. Pro Serii A to byla ťafka. Trvalo roky, než si znovu získala důvěru fanoušků, respekt a punc ligy, kterou má cenu sledovat. Největší kluby měnily majitele, strádaly, mořily dluhy, vyklidily pozice v pohárech.
Když to přece jen vypadalo, že by liga mohla znovu funět na záda aspoň bundeslize nebo španělské lize, přišla další rána.
Nebo to snad celé byla jen iluze?
Když si fotbalovou Itálii prohlédnete pod lupou, dojde vám, že připomíná minové pole. Na první pohled klid, ale jak došlápnete na špatné místo, hrozí katastrofa.
Noví vlastníci Parmy či Janova před dvěma lety žasli, když zjistili, že oba kluby čekají nepříjemné tahanice kvůli neprůhledným přestupovým machinacím. Ve Spezii zprvu nechápali, že dva roky nesmějí nakupovat ani prodávat hráče.
Nedvěd má osmiměsíční stopku ve fotbale, Juventus přišel o patnáct bodů |
A to nemluvíme o tom, jak často kluby pykají za rasistické chování fanoušků, které se pořád nepovedlo vymýtit. Dál řádí chuligáni, třeba ti z Říma a Neapole se minulý týden prali přímo na dálnici. A všechny kluby trápí nízký příjem z televizních práv: nyní platná smlouva jim zaručuje méně peněz než předchozí kontrakt. V Anglii týmy inkasují devětkrát tolik.
„Současný skandál může pro Juventus působit jako motivace a klub se semkne, což je pro Italy typické. Ale taky to může být první kámen z padající laviny,“ říká Kaiser, znalec italské duše. Jinými slovy: všechno nejspíš teprve začíná.
