"Když už jsem překousl tak dlouhé čekání, vyrovnám se i s tím, že nebudu hned v základní sestavě," tvrdí 28letý Gabriel. Období pochyb už prý má za sebou: "Bylo to hodně těžké, přestával jsem věřit, že se po tak dlouhé době dokážu vrátit."
V sobotu Petr Gabriel nastupoval za stavu 4:1 už do rozhodnutého zápasu, přesto neměl v hlavě nic jiného, než trenérovy taktické pokyny. "Byl jsem úplně hluchý, nevnímal jsem, co se kolem mě děje, všechno jsem si dával zpětně dohromady až po zápase," svěřuje se.
Na hřišti se dočkal ještě pátého gólu a Kaiserlautern vyhrál nad St. Pauli 5:1. "Soupeř už byl na kolenou, takže to byl celkem příjemný začátek. Zvládl jsem pár obranných zákroků, ale byly to spíš jen lehčí míče," pochvaluje si.
Jsou však hned dva důvody, proč nemůže být spokojen na sto procent: operovaná noha pořád bolí, a také vyhlídky na místo v základní sestavě nejsou nejlepší.
| Od přestupu do Německa máte neustále zdravotní problémy. Můžete říct jaké? Nejdříve se mi na patě udělal výrustek. Později se zjistilo, že to bylo ze špatných bot a z enormní zátěže. Dva měsíce trvalo, než se rozhodlo, jak se to bude léčit. Po menší operaci jsem asi uspěchal léčbu. Od toho se odvíjela další zranění. Achilovka byla stále zanícená, nedal jsem ji dostatek času, aby se vyléčila. Pak jsem absolvoval celou zimní přípravu, ale dva dni před ligou jsem měl zase bolesti. A tak to šlo stále dokola. Čtrnáct dní jsem trénoval, pak čtrnáct dní marodil. (Z březnového rozhovoru iDNES, který byl pořízen poté, co si Petr Gabriel přetrhl achilovku) |
"Nemám za sebou jen jednoduchou operaci prasklé achilovky, ale také zákrok na patní kosti. Můžu s tím naplno trénovat i hrát, ale pořád cítím bolest," říká Petr Gabriel. V červencovém rozhovoru pro iDNES prohlásil, že už by nikdy nechtěl přemáhat bolest a riskovat vážné zranění. "To je pravda, ale uvěřil jsem, že operace dopadla dobře. Diskutoval jsem o tom s různými lidmi, kteří mě ujistili, že to je její důsledek, který časem pomine. Může to trvat třeba rok, ale já to musím vydržet."
Pro hráče je důležité, že snese plnou tréninkovou zátěž. "Už tři a půl měsíce se připravuji s mužstvem bez jakýchkoliv úlev."
Na lavičce poprvé seděl před třemi týdny v domácím utkání se Schalke a nyní se dočkal coby náhradník bundesligové premiéry. Na řadě by měl být debut v základní sestavě... "To už nezáleží jen na mém zdraví, během doby, co jsem byl zraněn, klub koupil na mé místo čtyři hráče. Konkrence je veliká," uvědomuje si.
Návrat na hřiště mu mělo usnadnit zranění sloviského obránce Knavse, jenže klub si sehnal jinou náhradu: olympijského vítěze z Atlanty 1996, Nigerijce Taribo Westa. "Říkají mi, že nemám herní praxi, ale přitom West prý také čtyři měsíce nikde nehrál," stěžuje si Gabriel. Spíš to bude slavným jménem, které jemu chybí, pomyslí si. "Ale už jsem přečkal horší věci, nezbývá mi, než dál makat a čekat na šanci."
