Rok se však sešel s rokem a o Barošovi dnes anglický tisk píše, že začíná zastiňovat i věhlasného Michaela Owena. Podle reportérů byl jednoznačně lepším útočníkem než Owen i ve středečním čtvrtfinále anglického Ligového poháru, v němž Liverpool zvítězil 4:3 na trávníku Aston Villy.
"K tomu se mi těžko něco říká, hodnocení mých výkonů nechávám na jiných," poznamenává Baroš. "Ale je fakt, že poslední půlrok se už za hráče Liverpoolu považuju."
Ve středečním pohárovém duelu odehrál celých devadesát minut a vedle výborného výkonu přispěl ke konečnému výsledku i gólem, jímž se devět minut po přestávce postaral o vedení svého týmu 2:1. Další český hráč liverpoolského kádru Šmicer zůstal mezi náhradníky, Barošův kolega z útoku Owen byl deset minut před koncem střídán.
O tomto zápase přinesly agentury mimo jiné zprávu, že utkání bylo na osmdesát minut přerušeno kvůli výtržnostem diváků.
"Kdepak, žádné výtržnosti," vyvrací Baroš. "Zápas jen o těch osmdesát minut začal později. Pořadatelé to posunuli kvůli dvěma nečekaným událostem. Jednak naši fanoušci prý někde ztratili lístky a tak se řešilo, jak je dostat do hlediště, kde měli rezervovaný sektor. A za druhé hodně domácích příznivců uvízlo v birminghamských zácpách, takže v čase výkopu bylo před branami stadionu údajně kolem pětadvaceti tisíc lidí a ochozy skoro prázdné. Tak se prostě počkalo."
A jak dnes Baroš hodností svou pozici v mužstvu?
"V první řadě jsem rád, že hraju. A že hraju pravidelně, protože to už je co říct. A jestli v útoku nastupuju s Owenem, nebo s Heskeyem, to je mi jedno. S oběma se mi hraje dobře. Heskey vyhrává hlavně vzdušné souboje, já vím, že s tím můžu počítat, a těžím z toho. Umí navíc i míč přidržet a ideálně přihrát," popisuje Baroš. "Owen je zas strašně rychlý, jemu je radost dát míč do běhu, skoro pokaždé je z toho šance. A oba mě považují za rovnocenného spoluhráče."
Baroš se na hřišti v žádném případě necítí jakýmsi pátým kolem u vozu. Jeho slavnější spoluhráči opravdu nehrají především na sebe? Necítí teď právě v Barošovi nepříjemnou konkurenci?
"Takhle se to v Liverpoolu nebere. Jsme tu ještě se senegalským fotbalistou Dioufem celkem čtyři útočníci a každý z nás hraje hlavně za Liverpool. Nikdo se na hřišti neprojevuje sobecky, každému jde o konečné skóre a ne o osobní úspěch."
Přestože je v posledních týden opěvován, nepřijíždí na předzápasová soustředění s pocitem jistoty, že nastoupí v základní sestavě. "O takové jistotě tu může mluvit opravdu jen málokdo. Od začátku sezony hrajeme v rytmu dvou zápasů týdně, takže trenér Houllier se snaží hráče prostřídat. I já jsem přitom přesvědčen, že jinak by se to zvládnout nedalo. Ale samozřejmě mě těší, že hraju pravidelně, a že dávám góly."
Zlom v dosavadní Barošově liverpoolské éře přišel podle jeho slov v létě. "Pomohlo mi, že jsem absolvoval celou letní přípravu, že jsem pořádně zamakal na kondici. Pak se mi povedlo pár přáteláků a začal jsem dostávat víc šancí," říká fotbalista. "A když se mi pak začalo dařit i střelecky, měl jsem skoro vyhráno."
Aby soutěžní zápas proseděl na lavičce, to se mu naposled stalo v říjnu v domácím utkání s West Hamem. "V základní sestavě jsem naposled chyběl minulý čtvrtek při pohárové odvetě s Vitesse Arnhem, šel jsem tam na posledních pět minut. Ale pak jsem zase dvakrát šel od začátku."
Spoluhráči ho začali mnohem víc brát i proto, že zlepšil angličtinu. "V kabině už rozumím skoro všemu, můžu se s ostatními hecovat, zkrátka vmísit se do debaty," pochvaluje si český reprezentant. "Prostě co se týká fotbalu, s tím už žádné problémy nemám. Jen když kolem mě spustí na nějaké ne zrovna běžné téma, musí mi píchnout Vláďa Šmicer."
Podobně mu Šmicer pomáhal i po středečním zápase. "Možná bych to nakonec zvládnul, ale do samostatných rozhovorů s novináři se ještě přece jen nepouštím. A oni to vědí, tak za mnou ani moc nechodí. Tahle středa byla výjimkou, tak jsem Vláďu poprosil a on mi při větším interview dělal tlumočníka."
Loňské vánoční svátky, které Baroš strávil poprvé v životě bez svých blízkých, jsou zapomenuty. Dnes žije v Anglii v útulném domku se svou přítelkyní Evou a vedle současné fotbalové pohody má jedinou starost: mít co dát pod stromeček. "Něco už jsem sehnal, ale hlavní dárky ještě koupené nemám. A zrovna teď se s Evou chystáme jít koupit ten stromek. Ještě jsme se nerozhodli, jestli nějaký živý, nebo umělý. A na Štědrý večer už se těším."
Sám jako 24. prosince 2001 nebude. Tuto neděli by měl nastoupit v Premier League doma proti Evertonu a o dva dny později už budou mít Milan s Evou vánoční návštěvu z domova. "Rodiče jsem tu měl nedávno, tak jsem na svátky pozval Evina bratra a její maminku. Ale už na Štěpána zas musím do práce," směje se. "Hrajeme doma s Blackburnem. Za další tři dny v Londýně na Arsenalu a na Nový rok v Newcastlu."
Ale že si anglická liga Vánoce moc nepřipouští, to Baroš poznal už loni. Jenže tehdy byl na tohle poznání dočista sám.
