Proč jste změnil názor?
Zavolal mi můj manažer pan Zíka a povídá: Mám pro tebe zajímavou nabídku z Doněcku. Než mi řekneš ne, pořádně si ji pročti.
No a?
Zauvažoval jsem a jel se podívat do Doněcku. Řada věcí mě překvapila, tréninkové centrum i přímé jednání s klubovým prezidentem. Bylo jiné, než jsem předtím zažil se Sampdorií Janov. Italové pořád tahali čas a spekulovali. Že jsem mladý, ještě bych mohl chvilku zůstat v Baníku a tak podobně.
Čím vás zaujal tréninkový areál?
Devět travnatých hřišť, z toho tři s umělým vyhříváním, další s umělou trávou, sauny, bazén, prostě všechno. Baza vypadá dokonale, budovy jsou obložené mramorem. Trávíme tu spoustu času, máme pokoje po dvou, já spím s Tomášem Hübschmanem. Je to náš druhý domov.
Nenudíte se tam?
Ani ne. Je tady krásná příroda, jezírko s labutěmi i rybník, kam chodí někteří hráči na ryby.
Nejste zklamán po sportovní stránce?
Proč? Čtyři kola před koncem vedeme ligu o čtyři body, hráli jsme Ligu mistrů a porazili v ní Barcelonu 2:0. Doněck je dobrý klub, má mladé mužstvo s velkou perspektivou.
Není z Doněcku dál do reprezentace?
Možná, ale já si nestěžuju.
Na nic? Neměl jste vůbec žádný problém?
Jedině když jsme sem s manželkou chtěli dopravit naše tři psy. Máme dalmatiny. To bylo razítek a prohlídek, než se to podařilo... Hrůza.
Co když přijde nabídka z Anglie? Třeba z Manchesteru United, jak se říkalo?
Něco takového by byla samozřejmě výzva. Ale já bych uvažoval jen o podobném velkoklubu, jinak nemám důvod z Doněcku odcházet. Fotbalisty tu mají všichni rádi.
