Ti všichni po svých zahozených superšancích jen nechápavě kroutili hlavou a nevěřícně se dívali k nebi. Zápas skončil remízou 0:0. "Měli jsme vyhrát alespoň sedm nula," řekl Arséne Wenger, trenér Arsenalu.
Kuka: Mám pro to pochopení
Všichni jeho klíčoví hráči v rozhodující chvíli zklamali. Nejvíc se však mluví o zaváhání Rosického.
Kapitán reprezentace si minutu před poločasem naběhl na přihrávku Henryho z levé strany. Vřítil se do pokutového území, ale místo pohodového sklepnutí míče do sítě se k překvapení všech od jeho paty odrazil do náruče brankáře Akinfejeva. Ten už byl smířený s gólem a ležel vedle tyče.
"Henry je hrozně rychlý hráč, chtěl jsem s ním držet krok," řekl Rosický pro Českou televizi. "Míč jsem ani neviděl, trefil mě do nohy."
"Mám pro to pochopení. Tedy pochopení v uvozovkách," hodnotí situaci Pavel Kuka, bývalý reprezentační útočník. "Spadlo mu to na patu. Od ní se míč odrazil k brankáři, prostě smůla. Mně se to stalo v životě několikrát," přiznává.
Nevěřící Tomáš...
"Přihrávka od Henryho byla prudká, míč se na chvíli ztratil mezi obránci, a když se objevil, Tomáš zrovna našlapoval. S nohama umí fantasticky rychlé věci, ale teď se zachoval jen reflexivně a nestačil vystřelit," všiml si Milan Fukal, obránce Jablonce a bývalý reprezentant.
Rosický si bohužel vybral tenhle frustrující okamžik v hodně sledovaném zápase. Anglický deník Sun třeba otiskl fotografii, která osudný moment zachycuje. Míč se odráží od paty českého záložníka a na popisku stojí: Nevěřící Tomáš... nedal svoji superšanci.
Ano, podobné minele lze jen stěží uvěřit. Stejně jako dalším z tohoto kola Ligy mistrů: Brazilec Robinho z Realu Madrid přestřelil prázdnou branku z pěti metrů. Rosického spoluhráč Fabregas obešel brankáře, ale vystřelil do boční sítě, van Persie zcela neatakován netrefil hlavou branku, ač byl jen pět metrů od ní. Dvakrát sám před gólmanem selhal i uznávaný šutér Henry.
Co se v podobné chvíli vlastně honí střelci hlavou? Je to nápor na nervy. Každý čeká gól. Fotbalista může jenom ztratit. Velkou roli může sehrát nervozita ve vypjatém okamžiku, chybějící či přebývající krok, podcenění situace nebo malá nerovnost terénu.
Mohl Rosický celou situaci podcenit? "Možná. Myslíte si, že je to jasný gól, stačí jen nastavit nohu a zvednout ruce, ale přijde selhání. Jednou ze sta pokusů! Třeba z přemíry snahy nebo z nekoncentrovanosti. Ale Rosa měl spíš smůlu, než by něco podcenil," myslí si Fukal.
"Je to zlomek sekundy. Na přemýšlení není čas. To možná, když předtím nedáte pět šancí, tak to máte v hlavě. Tohle byla smůla," říká Kuka.
Nedát tutovku je, jako když chybuje obránce
Tenhle kousek se zcela jistě zařadí mezi populární silvestrovská videa, která už dnes kolují po internetu s názvem: Nejslavnější omyly.
Vévodí jim Thierry Henry, kapitán Arsenalu, který před několika lety doklepával z pěti metrů do prázdné branky míč odražený od tyče. Nikdo ho neatakoval, mohl si ho zpracovat, přesto překopl.
Stejně tak Nor John Carew či Walesan Ryan Giggs. Dánský útočník John Dal Tomasson zase vykopl míč mířící do branky, který po jeho skluzu půl metru od čáry přeletěl břevno.
Nedat podobnou tutovku je stejnou chybou, jako když obránce zaviní po hrubce gól nebo si ho dá neohrabaně sám. "Obránci to mají horší. Útočník zaváhání může napravit," říká Kuka. "Já trefil v Olomouci z metru břevno, ale pak jsem dal dva góly a my vyhráli."
|
Češi, kteří nedali šance a vstoupili do historie Který český fotbalista se vám vybaví, když se řekne spalovač šancí? MF DNES vybrala tři muže, jejichž zahozené příležitosti vstoupily do historie českého fotbalu. Karel Kroupa. Útočník brněnské Zbrojovky, s níž získal v roce 1978 titul, selhal v odvetě čtvrtfinále mistrovství Evropy v roce 1976. Československo hrálo v Bratislavě proti SSSR a vedlo 2:0. V tu chvíli se ke Kroupovi odrazil míč a on mohl definitivně zlomit odpor soupeře. Místo toho z pěti metrů vysoko přestřelil prázdnou branku. Od té doby se většině zahozených šancí říkalo "kroupovka". Pavel Kuka. Slávistická ikona, která střílela spousty gólů, ale také zahazovala mnoho šancí. Tak jako v listopadu roku 1996. Rozjetí vicemistři Evropy hráli kvalifikaci o mistrovství světa 1998 v Bělehradě proti Jugoslávii a prohráli 0:1. Vladimír Šmicer. V neúspěšné kvalifikaci o mistrovství světa 2002 zahodil Šmicer v dvojzápase s Dánskem pět tutových šancí. Fanoušci ho proklínali. "Vím, že mě budou kritizovat, ale ve fotbale se to stává. Kvůli tomu ho hrát nepřestanu," řekl tenkrát Šmicer, který na tento moment dodnes vzpomíná. Praha - Na hřišti Realu Madrid dal ve středu nejslavnější gól své kariéry. Bohužel pro něj do vlastní sítě. Jedenadvacetiletý rumunský záložník Banel Nicolita ze Steauy Bukurešť zkratoval před 70 tisíci diváků v důležitém zápase Ligy mistrů a rozšířil sbírku nepochopitelných vlastních gólů z poslední doby. Byl otočený ke své brance, a aniž se podíval, přihrál brankáři Cerneovi. Ten si však pro míč nabíhal do strany. Balon se pomalu šoural do sítě, Cernea se ho ani nesnažil dostihnout. Jen poklekl a chytil se za hlavu. Steaua prohrála 0:1 a ztratila naději na postup ze skupiny. 
Podobných nešťastníků je ve velkém fotbale čím dál víc. Vlastní góly jsou teď k vidění hodně často. Nedávno si třeba na Spartě "uklidil" míč do vlastní sítě ostravský obránce Josef Hoffmann. "Dát si vlastňáka je horší než zahodit tutovou šanci, na to se časem zapomene. I když obě situace mají pro mužstvo skoro stejný význam. Poškodí ho," říká obránce Milan Fukal, který se nedávno vrátil do Jablonce. Předtím hrál šest let v německé bundeslize. Tam si dal čtyři vlastní góly. "Jednou jsem hlavou po rohu štrejchnul míč, který ke mně náhodou propadl. Podruhé jsem špatně trefil centr. Obojí to byla nešťastná náhoda, nemůžete za to, ale u vašeho jména pak zůstane napsáno Eigentor – vlastní gól. Je to pocit marnosti. Bolí vás to. Stojíte na hřišti, oči v sloup a jste za dřeváka." Podobné a horší přívlastky si v tomto týdnu "vysloužil" i osmnáctiletý brankář Nikolaj Mihajlov z Levski Sofie, který si špatně zpracoval v úterním zápase Ligy mistrů přihrávku od obránce a míč se dokutálel za čáru. Jeho skluz přišel pozdě. Levski prohrálo s Brémami 0:3. Nešťastný zápas v Lisabonu proti místní Benfice ve středu prožil i Gary Caldwell, stoper Celtiku Glasgow. Nejdřív si ve skluzu srazil míč do vlastní branky, pak se od něj odrazil přímo k nohám Nuna Gomese, který pelášil sám na branku. Domácí vyhráli 3:0 a drsňák Caldwell se málem rozplakal. Anglický brankář Paul Robinson zase při nedávné kvalifikaci v Chorvatsku směšně promáchl míč, který poskočil na drnu. "Pitomče!" křičeli lidé na Robinsona po prohře 0:2. Hůř dopadl kolumbijský bek Escobar. Na mistrovství světa v roce 1994 vstřelil vlastní gól, který tým připravil o možnost postupu. Po návratu domů byl zastřelen. |
A Kuka nedal velkou šanci – z několika kroků se netrefil do prázdné branky. Lidé mu vyčítali, že se kvůli němu tým na šampionát neprobojoval. "Bylo tam hrozné oraniště. Dal jsem to vedle a pak všechno spadlo na moji hlavu, i když tam byla řada jiných šancí," vzpomíná Kuka.
