Jaké jste měl vedle spoluhráčů Šmicra, Kollera, Kuky, Jarošíka s dalších pocity.
Bylo to prostě super, jsem moc rád, že jsem se minulý týden spojil s Vláďou Šmicrem, který je v Praze na dovolené taky.
|
Jak Berger skončil s reprezentací - ZDE |
Takže váš dnešní start byl dílem náhody?
Vlastně ano. Vláďa se mě ptal, jestli jdu v pondělí hrát taky. Já na to, že nevím, o co jde. Když se pak zeptal, jestli bych si zahrál, samozřejmě jsem řekl, že ano. A on mi za deset minut volal zpátky, že je to zařízené.
Takže vás nikdo přemlouvat nemusel?
Kdepak. Mám z Aston Villy na tyhle dny individuální tréninkový plán, takže jsem tenhle zápas uvítal. Nejen, že jsem splnil tréninkovou dávku, ale ještě jsem mohl pokecat se spoustou kamarádů a známých od fotbalu. A pochopitelně, že takový trénink mě bavil mnohem víc, než kdybych měl někde běhat sám.
Jak dovolenou trávíte?
Jsme s rodinou v Čechách, máme tady spoustu přátel, navíc děti musí dělat v české škole testy, aby tady mohly pokračovat, až se domů vrátíme natrvalo.
Ale v Birminghamu jistě chodí do školy anglické.
To ano, Patrik do šesté a Valentina do čtvrté třídy. Takže hlavně čeština leží především na manželce. Ostatní předměty pak při těch českých testech zvládají. Doma mluvíme jedině česky, ale musím říct, že anglicky už umějí líp. Někdy se stane, že nevědí, jaký význam to které české slovo má. Ale přehodit z angličtiny do češtiny a naopak, s tím jinak žádné problémy nemají.
Zmínil jste, že jednou se domů vrátíte natrvalo. Tedy nic podobného jako Pavel Nedvěd, který se rozhodl zůstal v ItáliI?
To v žádném případě. Nám v Anglii nic nechybí, jsme tam spokojení, ale ať jsem byl s fotbalem kdekoli, doma je pro mě tady v Čechách. Strašně se domů těším, ale dokud to půjde, chtěl bych hrát špičkový fotbal venku. A pro mě už nejspíš připadá v úvahu jen ta Anglie.
Nedávno jste v Aston Ville podepsal smlouvu na další rok. Ale loni na podzim jste měl v tomto klubu na kahánku.
Nepohodl jsem se s trenérem O´Neillem, měli jsme na mou hru rozdílné názory. On mě posílal hrát za béčko, až jsem se jednou zasekl, a za to béčko jsem nešel. Náhodou o mě projevilo zájem Stoke City, tak jsem tam šel do začátku ledna na hostování. Po návratu jsem se pomalu začal prosazovat, dařilo se mi, trenér mě stavěl pravidelně a před posledním jarním zápasem s Boltonem mi řekl, aby za ním po utkání přišel.
A jak tahle schůzka dopadla.
Všechno, co mezi námi bylo, jsme rozebrali, nakonec jsme si podali ruce. Nejdůležitější na tomhle setkání ale bylo, že O´Neill projevil přání, abych v mužstvu ještě rok pokračoval. A za pár dní jsem podepsal smlouvu. Byla to na podzim moje chyba, že jsem si postavil hlavu v klubu, který mě platí. Ale už je to prostě za námi a já se od čtvrtého července, kdy máme první trénink, o tu základní sestavu budu rvát zase.
Říkal jste, že chcete hrát venku co nejdéle. Lze ale jistě předpokládat, že spíš kvůli kvalitnímu fotbalu než pro peníze.
Jistěže. Chci hrát ce nejdéle Premier League. Když jsem byl ve Stoke, které je o soutěž níž, poznal jsem ten velký rozdíl. Nejvyšší soutěž je prostě nejvyšší soutěž. Takže mi ani nevadí, že novou roční smlouvu mám finančně o něco horší než tu předcházející.
Čím to? Většinou se podmínky při prodloužení smlouvy vylepšují.
Ale u mladších fotbalistů. U mě klub zohlednil, že je mi už třiatřicet, a jakými všemi možnými zraněními a operacemi jsem prošel. Vždyť první rok v Aston Ville jsem skoro celý promarodil. Ale kontrakt je postavený tak, že si peníze můžu vykopat na prémiích. Když toho odehraju co nejvíc a když se mužstvu bude dařit, jsem na svých. A musím to zaklepat, poslední soutěžní ročník jsem žádné zdravotní potíže neměl.
Před časem se spekulovalo, že byste mohl odejít hrát profesionálně do USA. Tato možnost padla?
Když se to urovnalo v Aston Ville, tak jsem Ameriku pustil z hlavy. Jak už jsem říkal, u fotbalu mi jde hlavně o kvalitu. Ale s manželkou jsme o té Americe docela uvažovali. Bylo by to něco úplně jiného, obrovská životní zkušenost jak pro nás, tak pro děti.
Nesešel byste se náhodou v jednom mužstvu s Davidem Beckhamem, který má namířeno do týmu Los Angeles Galaxy?
Ne. Já měl nabídky z Bostonu, z New York Red Bulls a z Denveru.
Jak se vůbec díváte na blížící se odchod Beckhama do USA?
Řekl bych, že teď, když se vrátil do anglické reprezentace a stal se zase oporou Realu Madrid, toho kroku lituje. Jenže před půl rokem bylo všechno proti němu a on to prostě vyřešil takhle. Teď už ale nejspíš couvnout nemůže.
A nelitujete vy, že jste dal před více než pěti lety vale české reprezentaci?
Nelituju. Já na nároďák vzpomínám strašně rád, dvakrát jsem s ním postoupil na mistrovství Evropy, z Anglie 1996 mám stříbrnou medaili. Kdepak, já na naši tehdejší partu dopustit nedám.
Ale naposled jste za národní mužstvo hrál v srpnu 2001 přátelské utkání proti Koreji v Drnovicích...
Jo, na to si vzpomínám. Hrozně mě unavovalo to cestování. Po poslední operaci kolene mi lékaři doporučili to cestování co nejvíc omezit a pro mě právě s reprezentací byly ty cesty šíleně únavné.
Ale to nebyl jediný důvod.
Pak taky rodina. Pořád jsem byl na cestách s klubem a když konečně přišla reprezentační přestávka, musel jsem na nároďák. Místo abych si užíval děti, které rostly jako z vody a já s nimi chtěl být co nejvíc. Tak jsem s reprezentací skončil a věnoval se víc rodině a dětem.
Přesto ale byl další důvod.
Víte, já se do toho nechci zaplést. Prostě ty dva důvody, o kterých jsem mluvil, byly rozhodující.
Dovedete si představit, že byste se do národního mužstva vrátil?
Hm, žádná taková nabídka nepřišla, tak jsem o téhle možnosti vůbec nepřemýšlel.
A uměl byste si představit, že byste si ještě zahrál českou první ligu?
Jak už jsem říkal, přednost dávám anglické Premier League. Ale neříkám, že bych se do naší první ligy nikdy nevrátil. Stejně jako nemluvím o tom, že se tam možná jednou vrátím. Záleželo by na momentální situaci a nabídce. Dneska neříkám tak, ani tak.
Registroval jste před dvěma lety, že vás Šmicer po vítězství v Lize mistrů s Liverpoolem zdravil v přímém televizním přenosu?
Samozřejmě. Mluvili jsem spolu před zápasem. Na to finále s AC Milán jsme se doma dívali, už taky proto, že náš Patrik je obrovským fandou Liverpoolu. Když pak Liverpool v poločase tři nula prohrával, chtěl jsem televizi přepnout. Jenže Patrik, přestože měl slzy v očích, se chtěl dívat dál. A potom, když na obrazovce Šmíca s Barym pobíhali s pohárem, řval Patrik radostí, lítal po bytě jak šílený a málem všechno rozboural.
A nezáviděl jste Šmicrovi a Barošovi v té chvíli? Nelitoval jste toho přestupu do Portsmouthu v létě 2003?
To víte, že bych se tam s tím pohárem nad hlavou radši viděl taky. Ale takový už je fotbal. Já ten největší klubový triumf Vláďovi i Milanovi opravdu přál.
Jste s Vladimírem Šmicrem, s nímž jste hrál ve Slavii a v Liverpoolu, pořád tak nerozluční kamarádi?
Samozřejmě. Jinak bych si tady s vámi nepovídal. To přece on mi nominaci na tuhle exhibici zařídil.
 Patrik Berger z mužstva hvězd se občerstvuje během exhibičního utkání. |
