Na začátku března 1902 se ve španělské metropoli sešla partička nadšenců a založila fotbalový klub. O tři dny později sehrál Real svůj první zápas: ne na hřišti, ale v býčí aréně se utkali jeho členové proti sobě navzájem. Sto let poté se Real pyšně tyčí nade všemi.
Pro Španěly je královský klub něco jako rodinné stříbro. "Tu výjimečnost a posvátný respekt, který tam kolem rozsévá, nelze vylíčit slovy. To se musí prožít," tvrdí Luhový. "Barcelona, Manchester, nebo brazilské Flamengo, to jsou obrovské pojmy. Jenže Real je extra kategorie. Novináři nebo konkurence ho samozřejmě také kritizují, ale pouze po fotbalové stránce. Sáhnout na Real jako na instituci, to si nikdo nedovolí."
"Bílý balet", jak se Realu podle klubových barev říká, tančí nepřetržitě na plese fotbalové honorace. Vůbec nejbáječnější éru zažil ve druhé polovině padesátých let: v roce 1956 vznikl Pohár mistrů evropských zemí a pět let po sobě nepoznal jiného vítěze než Real. Po pátém triumfu získal klub tehdejší trofej do trvalého vlastnictví, tím se nikdo jiný chlubit nemůže. V krásné době stál v čele prezident Santiago Bernabéu, který od roku 1943 šéfoval klubu omračujících 32 let. Je po něm pojmenován domovský stadion pro 85 000 lidí.
Nejen minulost se v klubu blýská, senzační je i současnost. Real vyhrál Ligu mistrů v roce 1998 i vloni. Teď si hýčká naději na obhajobu: ve čtvrtfinále prestižní soutěže bude doma za pár dní v odvetě likvidovat manko 2:3 proti Galatasaray Istanbul. A pokud neškobrtne, bude dominovat i v našlapané španělské lize.
Real je modlou, ale ne bez jizev. Hyzdí ho astronomické dluhy, které nasekal svou marnotratností Lorenzo Sanz, muž s minulostí bodyguarda a bývalý prezident klubu. "Jenže v létě ho vystřídal Florentino Perez a to je jiný člověk. Nikdo ve Španělsku nepochybuje, že právě on Real oddluží," říká Luhový.
Perez je mocný pán. Patří mu bohatá stavební firma s pohádkovým obratem. Věří si, a tak si i přes dluhy dovolil fanfaronské gesto: krátce po svém zvolení přivedl do klubu Luise Figa z konkurenční Barcelony. Dal za něho přes dvě a půl miliardy korun a udělal z portugalského záložníka nejdražšího fotbalistu světa.
Perez má i politický vliv, to ale není nic neobvyklého, Real byl vždy z vládních kruhů protěžován. Za éry diktátora Franka si kvůli tomu dokonce vysloužil fašistickou nálepku. Za jedenáct měsíců bude Realu sto let. Pod tou pompou taje i šéf Perez, tvrdý byznysman. Vzletné projevy vypouští už nyní, nanečisto. "Jestli je fotbalové nebe, musí tam být na sebe chlapci z býčí arény hrdí," prohlásil nedávno.
