„Každý, kdo se ve fotbale trochu vyzná, ví, že tohle pokutový kop prostě není,“ divil se například Roberto Martínez, který svůj bývalý tým přímo v Goodison Parku sledoval v roli experta Amazon Prime.
Everton se proti favoritovi dlouho držel. Vyhrál první poločas, na začátku toho druhého sice inkasoval, ale do kolen ho srazila právě až situace z 62. minuty. City po penaltě přidalo ještě další gól v závěru a po obratu zvítězilo 3:1.
„Ale pro mě to byl naprosto nepochopitelné rozhodnutí,“ soptil kvůli pokutovému kopu Sean Dyche, svérázný domácí kouč.
Balon se po rohovém kopu v šestnáctce odrazil k Akému, který ho z otočky chtěl poslat na bránu. Z metru však trefil do paže záložníka Onanu, který si sice chránil obličej, ale taky měl ruku v nepřirozené pozici a nad úrovní ramene.
Domácí se točí na tom, že Onana rukou nehrál úmyslně. Hosté by vás zase přesvědčovali: „Zamezil střele, která by pravděpodobně mířila mezi tyče.“
Obrat Manchesteru City dokonal z penaltového puntíku Julián Álvarez! 🇦🇷
#EVEMCI - 1:2 https://t.co/1UAABIyJRb
„Myslím, že nikdo z nás nemůže říct, že by šlo vyloženě o špatný verdikt,“ uvedl v přenosu na Amazonu bývalý anglický sudí Mark Clattenburg. „Problém je spíš v tom, jak nešťastně jsou pravidla napsaná. Proto bychom se měli snažit je změnit.“
Už zase?
Pravidlo o ruce je jedním z nejsložitějších a hlavně nejdiskutovanějších, která ve fotbale vůbec jsou. Nepřehledné. Nejasné. Ohebné. Kdyby se sudí na popud asistenta ve středu večer pro penaltu nerozhodl, VAR, který má za úkol odhalovat zjevné omyly, by jej pravděpodobně neopravil.
Tím ale hráče Evertonu ani jejich trenéra Dyche neobměkčíte.
Nejen anglická liga v posledních týdnech opakovaně řeší, že jsou verdikty sudích v různých zápasech nejednotné. Po nedávném šlágru Liverpoolu s Arsenalem (1:1) se kupodivu nepískala evidentní ruka hostujícího kapitána Ödegaarda, jenž ztratil koordinaci a v pokutovém území evidentně plácl do míče. Vždyť i jeho spoluhráči uznali: „Tohle na penaltu bylo.“
Ruka? 🙋♂️
#LIVARS https://t.co/nHfCf3KEfn
Příkladů, při nichž rozhodčí stejnou nebo podobnou věc posuzovali různě, byste našli víc. Nebo lépe řečeno: víc než dost.
„Před pár měsíci jsme měli online setkání s šéfem rozhodčích, na kterém jsme se s ostatními trenéry a manažery shodli, že nikdo z nás neví, za co se penalta ještě píská a za co už ne. Občas je to vážně fraška,“ říkal novinářům Dyche. „Vadí mi, že sudí nejsou při posuzování dostatečně flexibilní. Kdo se na moment ze zápasu proti City podívá, nemůže přece tvrdit, že šlo od Onany o úmyslnou ruku... Nebo má snad reflexy kočky?“
Trenér fotbalistů Evertonu Sean Dyche (vlevo) během utkání s Manchesterem City, který vede Pep Guradiola.
Mimochodem, na rozhodčího Brookse a jeho kolegy se po utkání zlobil i Pep Guadiola, trenér Manchesteru City, jenž v průběhu prvního poločasu přišel o zraněného Johna Stonese.
Ten si ublížil v souboji, kterému předcházel ofsajd. Sudí nechali akci dohrát a Stones si při následné kolizi s útočníkem Betem poranil kotník. Podle prvních zpráv to s ním nevypadá dobře.
„Celé to je přitom naprosto zbytečné, protože to byl podle mě jednoznačný ofsajd. I všichni kolem mi tvrdí: ‚Máš pravdu! Máš pravdu!‘ Jenže k čemu to teď vlastně je?“ ptal se kouč City.
Dohrávání ofsajdů souvisí se zavedením videa. Sudí jsou naváděni k tomu, ať těsné situace nechají plynout a praporek případně zvednou až zpětně. To aby je v případě chyby mohl opravit VAR.
Trenéři a hráči nicméně často argumentují právě tím, že v rychlosti nezřídka dochází k nebezpečným střetům či soubojům. Stones na jeden takový na Evertonu doplatil.
