V neděli jste v anglické lize vychytal už dvacátou nulu tohoto soutěžního ročníku. Jistě byste takhle rád pokračoval i v národním mužstvu.
S nulou pokračovat chci, ale doufám, že ve Slovinsku to nebude stejný výsledek nula nula, jaký jsme teď s Chelsea uhráli doma proti Manchesteru City.
Je to velký psychický tlak držet tak jedinečnou šňůru bez inkasovaného gólu?
Myslím, že ty nuly až tak rozhodující nejsou. Anglická liga sama o sobě je velkým tlakem na psychiku. Mezi takovou uznávanou elitou je člověk pod tlakem pořád. Na druhou stranu mi ty nuly dodávají sebevědomí, takže jsem celkem v pohodě.
Prohlásil jste, že mužstvo se na těch vašich nulách podílí osmdesáti procenty. Nejde v tomto případě o přehnanou skromnost?
To tedy nejde. Naše výsledky, tedy i ty moje nuly, to je prostě týmová práce. Ve všech těch vítězstvích se odráží vysoká kvalita jednotlivých hráčů. Já jsem jen rád, že se právě mezi takové hráče můžu počítat.
Napadlo vás, že se od samého začátku vašeho působení v Chelsea stanete jednou z hvězd Premier League?
Dopředu jsem to samozřejmě vědět nemohl. Moc jsem si vydařený začátek přál a dělal jsem pro to opravdu všechno. Nic jsem jak v přípravě tak i mimo trávník nepodcenil, všechno jsem dělal na sto procent. Takže teď můžu říct, že se mi vrací všechna ta dřina a úsilí, které jsem do toho dal. A pochopitelně jsem rád.
Jak se vám diriguje obrana Chelsea?
Už jsem říkal, že před sebou mám opravdu výjimečné fotbalisty. O to je pak to dirigování snadnější. Záleží samozřejmě na jednotlivých situacích, ale všichni jsou znamenití pozičně, technicky i kondičně. Takže spíš jde jen o takové drobné pokyny, jako třeba aby si ve složitější situaci nekomplikovali život, upozorním na blížícího se protihráče a tak.
Jenže z některých televizních šotů lze vyčíst, že ta upozornění jsou pořádně hlasitá a energická. Dá se z nich vytušit obrovský řev...
No, když za sebou máte tribunu s patnáctitisícovým bouřícím davem, tak prostě hlas zvýšit musíte. Jinak ale je to řvaní hlavně motivační záležitost. Dobře vím, ve kterých momentech musím kluky burcovat co nejvíc.
Co říkáte slibnému vstupu nového spoluhráče Jarošíka?
Nejdřív musím říct jak jsem rád, že mám konečně v zahraničí vedle sebe krajana. Hned je to veselejší. A samozřejmě na Jirkovi oceňuju, jak se zatím v Chelsea chytil. Když si uvědomím, že do toho spadl vlastně po měsíci volna, protože jemu liga v CSKA Moskva skončila v listopadu, tak klobouk před ním dolů. Tohle manko v kondici dohnal obdivuhodně a perfektně zúročil fakt, že trenér Mourinho mu až na jedinou výjimku dával od začátku šanci v každém zápase. Takže jeho současnou pozici v mužstvu hodnotím jako dobrou.
