„Jeden z nejhorších momentů v mé trenérské kariéře,“ vydechl šokovaný kouč Anderlechtu Besnik Hasi. Jako by nemohl pochopit, co všechno během zápasu z lavičky musel sledovat. Takže popořádku...
První penalta: sedmá minuta, jasný faul na rychlíka Ezekiela a míč si staví záložník Praet. Míří doprostřed, balon letí kousek nad zemí a trefuje do nohy brankáře Jeana-Francoise Gilleta. Tak začíná příběh hrdiny dne.
Druhá penalta: čtrnáctá minuta, tentokrát si po faulu bere míč útočník Okaka. Chce ho tlačit k tyči, vybere si levou stranu. Jenže právě tam skočí i Gillet a podruhé se raduje. Okaka se vykoupí deset minut po poločase, kdy posílá Anderlecht do vedení.
Třetí penalta: minuta do konce, může být hotovo. Obránce Mechelenu nevídaně zkratuje, ve vápně nesmyslně sahá po míči rukou ve chvíli, kdy se koulí po trávníku. Mazákům se nechce, proto jde kopat osmnáctiletý Tielemans. Doprostřed už balon letěl, doleva také, tak to zkusí doprava. Jenže stejně uvažuje i Gillet a potřetí vystihuje směr střely.
Na oslavná gesta není čas, zápas totiž ještě nekončí. Naštěstí pro Mechelen: ve třetí nastavené minutě letí do vápna domácích dlouhý aut, dezorientovaný obránce Mbodji do míče ťukne hlavou a posílá ho do vlastní sítě. Srovnáno, 1:1, za chvíli se píská konec a hosté slaví.
Zato trenér Anderlechtu zuří. „Při vší úctě - nedat tři penalty proti brankáři, který měří metr dvacet... To si prostě koledujete o malér,“ sype ze sebe nasupeně.
Druhý den se omlouvá, dokonce Gilletovi, který ve skutečnosti měří 181 centimetrů, volá. Vysvětluje mu, že ho jen přemohly emoce.
Gillet měl zřejmě pochopení, sám už způsobil hodně kontroverzí. Na začátku kariéry ho v době, kdy nastupoval za italské Bari, přibrzdil dopingový trest: čtyři měsíce nechytal kvůli užití nandrolonu.
Před dvěma lety musel vynechat celou sezonu, protože se zapletl do sázkařského skandálu. Původní trest na 43 měsíců by mu zřejmě ukončil kariéru, uspěl ale s odvoláním, takže nakonec nehrál jen rok.
Letos v létě se po šestnácti letech vrátil do Belgie – a teď je za hrdinu. Ti, kteří kritizovali jeho nominaci do reprezentace, najednou umlkli.
Zato Anderlecht je pro smích, tři neproměněné penalty v jednom zápase belgická liga nepamatuje.
Ve světovém měřítku ale najdete i jeden kurióznější příběh. Že tři penalty zahodí jeden tým, to se čas od času stane. Ale že by je během jednoho utkání neproměnil všechny stejný hráč? To je skutečná rarita.
Chvíle vrcholné potupy si musel prožít slavný argentinský útočník Martín Palermo v roce 1999 na Copa América. V utkání proti Kolumbii napálil míč nejdřív do břevna, pak branku překopl a třetí pokus mu chytil brankář Calero.
Střelec s nablonďato obarvenou ofinou zuřil, vzteky si trhal trenýrky. Zato hráči Anderlechtu se na sebe v neděli po třetím nezdaru usmívali, jako by jim nedocházelo, že ještě mohou o vítězství přijít.
Chyba...
