"Co říct? Prostě přijel, protože je jedním z nás, do mužstva patří," komentoval návrat svého předchůdce v roli kapitána záložník Pavel Nedvěd.
Sám Němec svoji pozici tak jednoznačně nevidí: "Přijel jsem, protože jsem to trenérovi slíbil, jinak bych tu nebyl. Počítám s tím, že pokud se nikdo nezraní, nebo nedostane karty, tak ani nebudu hrát. Klidně půjdu i na tribunu."
Čtyřiatřicetiletý fotbalista svádí vnitřní boj. Je rád, že je zpět mezi lidmi, s nimiž mu bylo dobře, ale na druhou stranu, se už jednou rozhodl, že končí. Chtěl si na závěr kariéry odpočinout od dalšího cestování, novinářských rozhovorů i vypjatých mezistátních zápasů.
Po posledním utkání na loňském mistrovství Evropy oznámil: "Trenére, končím," ale Jozef Chovanec jej přemluvil, aby si nechal pootevřená dvířka k cestě zpět. "Slíbil jsem mu, že v případě potřeby přijedu, abych pomohl. Mám rád lidi, kteří plní sliby, a proto jsem tady."
Půl roku hru mužstva, kterému dříve šéfoval, pozorně sledoval. Jednou se dokonce objevil na srazu, aby s kamarády prohodil pár slov, ale prý se mu nestýskalo. "Občas jsem měl pocit, že bych v tom týmu ještě mohl zůstat, ale stesk to nebyl," tvrdí. Pak ale zase připustí: "Jsem hrozně rád, že jsem se mohl vrátit. Těším se na kluky, zavzpomínám na staré časy."
Trenér nechce konkretizovat, jakou roli pro Němce připravil, hráč bere cokoliv. "Nevadí mi, když budu 21. nebo 22. hráč," říká. Pokud se dostane do hry, chápe, že už neponese kapitánskou pásku. "Mužstvo má nového kapitána, Pavla Nedvěda, a já aspoň budu moci jít na hřiště jako poslední v řadě. Tak jsem to měl vždycky nejradši," přiznává.
Někoho může napadnout, že si Němec přijel na sraz reprezentace odpočinout. V klubech se při ligové přestávce obnovuje kondice a trénuje se dvoufázově, v národním mužstvu je předzápasový režim klidnější. "V nové smlouvě mám zaručené určité úlevy. Už jsem starší hráč, který nemusí trénovat tak intenzivně. Teď bych byl v Praze a k hráčům Schalke bych se přidal až ve čtvrtek," vysvětluje.
Němcův návrat svádí i k dalším kalkulacím. Vydrží až do mistrovství světa v roce 2002? Překoná rekord Zdeňka Nehody, který za národní mužstvo odehrál devadesát zápasů?
"Devadesátka mě nikdy nelákala a lákat nebude. To bych musel mít odehráno 89 zápasů, abych trenéra přemlouval, ať mě na posledních pět minut nasadí do hry," tvrdí 82násobný reprezentant.
Podobně shazuje ze stolu i téma MS 2002. "Jsem tady na zápasy s Irskem a Dánskem, mistrovství světa si teď ani neumím představit."
Nakonec si však zase nechává pootevřená vrátka: v létě příštího roku Němcovi končí smlouva v Schalke a on hodlá skončit s fotbalem, takže šampionát v Japonsku a Koreji by mohl být pěknou rozlučkou: "Špatné by to nebylo...," uzavírá dlouhé povídání.
