V létě ve Wolfsburgu tvrdě trénoval, ale když zjistil, že nebude příliš vytěžovaný, před koncem přestupního termínu přestoupil do Hamburku.
Ještě čtyři dny před utkáním v Kodani, kde národní mužstvo vstoupilo do kvalifikace o postup na mistrovství světa 2014, Jiráček kvůli pohmožděnému nártu netrénoval.
A když se dal do pořádku, kouč mu v sestavě určil nezvyklý post ofenzivního záložníka. "Už během týdne mi trenér leccos naznačil, takže jsem s tím počítal. Ptal jsem se mě, jestli to pro mě nebude problém. Samozřejmě, že jsem žádný neviděl."
V národním týmu jste už nastoupil na levém i na pravém kraji zálohy, na postu defenzivního záložníka, teď jako podhrotový hráč. Kde vám to sedí nejvíc?
Dřív v Plzni jsem hrál defenzivního záložníka, takže asi tam. V reprezentaci na tomhle místě hraje Tomáš Hübschman, my se kolem něj točíme, nemáme to vyloženě rozdělené. Já se motám všude.
V Kodani jste se nemotal, ale vypadal jste jako neúnavný dříč, který oběhal celé hřiště, vybojoval spoustu míčů. A to po tom všem, čím jste si prošel v létě.
Čím jsem si prošel v létě... K tomu bych se už nerad vracel. Byl jsme rád, že jsem mohl v Dánsku hrát. Sice jsem nastoupil na místě Tomáše Rosického, ale jako on to vyloženě nehraju. Snažil jsem se hodně běhat, bránit. To mi nedělá problém.
Ovlivnilo váš výkon, že po potížích ve Wolfsburgu přišel vysvobozující přestup do Hamburku? Že jste se dostal do pohody?
Je to možné. Ale i tak to nebylo ono. Ta herní praxe mi chybí. Doufám, že v Hamburku budu nastupovat a pak se to projeví i v reprezentaci.
Co vaše zranění nártu?
Trochu mě to bolelo. Každého z nás něco bolí, ale všichni jdeme hrát. Mně to nevadilo, nebyl důvod, abych nenastoupil. Jen předtím po zápase v Hamburku jsem se bál, jestli tam nemám něco zlomeného. Po vyšetření mě ujistili, že je to jen naražené. Netrápilo mě to.
Co však reprezentaci trápí, je ofenziva. Už tři zápasy za sebou jste nedali gól. Co s tím chcete dělat?
Trápí nás to... Měli jsme pár náznaků, kdy chyběl krok, abychom se do dostali do brejku nebo do šance. Ale je začátek sezony, postupně všichni budou víc hrát, což se odrazí i v ofenzivě.
Myslíte si, že problém je tedy v nerozehranosti?
To zase ne, ale vypadla nám spousta hráčů kvůli zranění. Jsou tady noví kluci, hrála zase jiná sestava, pak je to všechno na hřišti složitější. Kdybychom odehráli pár zápasů ve stejném složení, asi by to vypadalo jinak.
Jsou to časté změny to, co vás ničí?
Možná trochu jo, ale změny jsou vynucené kvůli zranění. Je jich celkem dost.
Psychicky vás to sráží?
Bavíme se o tom, ale abychom z toho byli špatní, to zase ne. Věřím, že to přijde. Snad co nejdřív.
Zažil jste někdy tak dlouhou sérii bez gólu?
To jste mě zaskočil, to si nevybavuju. Je to dlouhé, víme to. Zvlášť u reprezentace je to vidět. Snad to v úterý s Finskem zlomíme.
