Štve vás, že to musíte pronést v možná nejméně vhodnou chvíli?
Není to zkrátka jako před dvěma roky, kdy jsme měli dvanáctku hráčů a hráli jsme prakticky jen s ní. Teď nejsme konsolidovaní. Podívejte, jak těžko skládáme obrannou čtyřku.
Souhlasíte, že tým prožívá pokles formy?
Takhle se to nedá říct. Ale máme určité problémy. Potýkáme se s nestabilní sestavou i s výpadkem některých hráčů. Musíme improvizovat.
Určitě víc, než byste si sám přál.
Těch zásahů bylo hodně. Byl jsem kritizován za improvizaci v nedávném přáteláku se Švédskem, ale ta byla nutná. A teď v Rumunsku jsme museli improvizovat dvakrát víc. Jak u obranné čtyřky, tak u středových hráčů.
Prozradíte, co jste chtěl po improvizované sestavě především?
Chtěli jsme hrát vzadu na nulu. Žádné zvláštnosti, žádný krásný fotbal, abychom pak za něj byli pouze chváleni. Nechtěli jsme zase dostávat pomocné body jako ve Švédsku. Tam jsme byli ve všem lepší, jenže jsme prohráli. Tady jsme to chtěli poctivě odehrát zezadu.
Změnila se takhle taktika poté, co nemohl nastoupit Tomáš Rosický?
Neřekl bych. V prvním poločase se mi zdálo, že Heinz i Polák zastali úlohy Rosického a Galáska. Nebyl to tak špatný záskok. Měli jsme nulu ubránit hlubokým blokem nebo předsunutou obranou. To se nepovedlo.
Navíc se váš tým neprosadil ani vpředu.
Nemůžeme mít průměr 2,8 gólu na zápas. Říkám hráčům: Naskytnou se jedna dvě šance, ty musíme využít.
Jenže oni je nevyužili.
Výběrem útočníků to není, tím jsem si jistý. Máme tady čtyři nejlepší, nejgólovější hráče: Kollera, Baroše, Juna, a když je zdravý, tak i Lokvence. Takže to není výběrem fotbalistů. Kolik měli šancí Rumuni? Dvě? A kolik jich využili? Sto procent, že?
Pak je problém v produktivitě.
Ano. Rumunská obrana byla výborná, ale přesto je produktivita problém. Třeba Jun: v poslední minutě měl největší naši šanci, ale ani on nedal...
K šancím tentokrát nepomáhaly standardní situace. Zlobilo vás jejich rozehrávání?
To bylo strašný! To bylo hodně špatný! Kopy měly po technické stránce velmi špatné parametry. Míč vždy sebral první bránící hráč, to si pak můžete nacvičovat nabíhání, jak chcete...
Čím to bylo? Že chyběl Rosický? Že Poborský není v optimální formě?
Karel nemusí být ve formě, ale standardní situace – aspoň každou druhou – by měl každý hráč kopnout správně. Tady byl rozptyl plus minus deset dvacet metrů. To přece nejde.
Čím to tedy bylo?
Potom, co odešel Jankulovski, jsme neměli leváka. Standardky zkoušel Marek Heinz, ale to nejde naučit na tréninku reprezentace, to je věc cvičení v oddílech.
Je na tom tým podobně jako v úvodu kvalifikace, kdy jste prohráli v Nizozemsku? Také tehdy byl rozhašený.
Jo. I tam bylo například atypické rozestavení zálohy. V předchozí kvalifikaci jsme navíc měli i štěstí, teď ho nemáme.
Myslíte, že je pro hráče těžké tuhle situaci psychicky zvládnout?
Je to těžký. Nyní přišla prohra o dvě branky... To se počítá, to se hodnotí.
Všiml jste si, že hráčům třeba i na hřišti už pracovaly nervy?
Nějaké nervy tam byly. Ale excesy ne. Rumuni to vzali ohromně prestižně. V sobotu nás zkrátka přehráli, to je třeba uznat. Byli chytřejší v kombinacích, Mutu umí koncovku. Soupeř vyhrál zaslouženě.
Jaká je teď po porážce podle vás šance na postup na mistrovství světa?
Postup z prvního místa se nás už asi týkat nebude. Pořád ale máme větší šanci na šampionát než Rumuni. Jsou tu dvě možnosti: buď jít na šampionát přímo z druhého místa, anebo přes baráž. A my máme vše ve svých rukách.
Přesto: sám říkáte, že první místo už je pryč. Jaký to může mít vliv na tým?
Tak teď tu především máme ve středu Arménii. Musíme doufat, že už budou připraveni Galásek a Rosický. Musíme spočítat padlé a hrát dál.
 Karel Brückner. |
