S novináři se Nedvěd o nejčerstvější dojmy rozdělil během čtvrthodinky v pondělí po poledni v hotelu Praha.
"Spoluhráči z nároďáku se vyhlášení Fotbalisty roku před odletem do Turecka zúčastní, takže já tenhle režim respektuju. Proto jsem taky přiletěl, i když ankety, ať už jsem je vyhrával nebo ne, jsem nikdy moc rád neměl. Ale druhý den v osm ráno už zase letím do Itálie, protože se musím hlásit na úterním tréninku," řekl Nedvěd.
Kdo anketu Fotbalista roku vyhraje, v tom má držitel evropského Zlatého míče 2003 jasno.
"Pro mě je jediným favoritem Petr Čech. A kdo z dalších by mohl být hodně vepředu? Já myslím, že dobrý rok měli Šmicer s Barošem a pak taky Rosický."
A co Nedvědovo umístění?
"To takhle tipovat nemůžu, je to strašně těžké. Ale mezi deseti nejlepšími snad budu," zasmál se Nedvěd.
Když už připomínal dobrý rok Šmicra s Barošem, jaký byl vlastně rok 2005 pro Pavla Nedvěda?
"Asi třikrát jsem byl vážně zraněný, přesto jsem dal v italské lize a v Lize mistrů deset gólů. Pokaždé jsem se z těch problémů dokázal dostat. V Lize mistrů jsme na jaře vypadli s pozdějším vítězem Liverpoolem, ale mistrovský titul jsme získali," vypočítával Nedvěd.
"A obrovskou fantazii jsem prožil na podzim, když jsem národnímu mužstvu pomohl v baráži s Norskem. Navíc kluci mi pak v pražské odvetě při neúčasti Galáska dali kapitánskou pásku, prostě paráda, to jsem byl opravdu moc spokojený. Mně se totiž v mysli pořád vracela ta zkažená baráž s Belgií, tak jsem se těch představ jednou provždy zbavil."
Hřiště Juventusu se blíží oraništi
Pokud si v těchto dnech Nedvěd na něco stěžuje, pak je to nekvalitní hrací plocha v Turíně.
"Hrajeme fakt na strašném hřišti. Teď při nedělním vítězství s Lecce byl zázrak, že se na tom oraništi nikdo nezranil. Já byl taky rád, že jsem to ve zdraví přežil. Byla by to škoda, protože cítím, že mám formu. A já se po zranění vždycky dávám dohromady pomaleji, všechno mi trvá déle. Ale pak si zase dokážu dobrou formu dlouho udržet. A právě teď jsem v pohodě."
Řeč se stočila i na poslední vystoupení Juventusu v Lize mistrů, Nedvěd sice dal hezký gól, ale jeho mužstvo v Brémách prohrálo 2:3.
"Moc dobře jsme nezačali, oni nás přejeli a my byli rádi, že jsme v poločase prohrávali jen jedna nula. Po přestávce už to bylo lepší, proměnil jsem šanci, kdy jsem šel sám na brankáře, potom jsme chvíli před koncem dva jedna vedli. Ale nechat si dál v posledních třech minutách dva góly, to by se velkým mužstvům stávat nemělo," řekl Nedvěd.
"Ale celkově musím přiznat, že Brémy vyhrály zaslouženě. Budeme to mít v odvetě moc těžké."
Příjemným zpestřením bylo pro Nedvěda komentování některých zápasů olympijského hokejového turnaje pro italskou televizi.
"Poznal jsem zase něco jiného a zjistil, že komentátoři to nemají jednoduché tak, jak se někdy zdá," pokračoval Nedvěd. "A navíc jsem si mohl popovídat například s trenérem Hadamczikem a s hokejisty, se kterými se dobře znám. Hlavně s Jardou Jágrem, Jardou Špačkem a s Martinem Strakou."
