Proč tým v posledním zápase až hrozivě zaostal za soupeřem z Turecka (1:2)? "Mezi námi a Turky byl rozdíl třídy," prohlásil Hübschman po sobotní porážce 1:2.
Osmadvacetiletý defenzivní záložník ze Šachtaru Doněck byl jednou z mála výjimek, která se v sobotu v přípravném utkání na předměstí New Yorku protivníkům v určitých herních činnostech vyrovnala.
"Ale zaváhal jsem u druhého gólu, neměl jsme dát Nihatovi tolik prostoru," přiznal Hübschman. "Ale jinak jsou Turci prostě někde jinde než my. To je realita."
Jak to myslíte?
O tom vypovídá už to, co se tady v Americe kolem Turků děje. Jaký je zájem jejich a našich fanoušků. Jaký mají servis oni a my. To je prostě rozdíl, který se promítne i na hřišti. Na něm mají hráče, kteří se nebojí hrát, snaží se pořád držet míč. My hrajeme devadesát minut bez míče a potom je to jasně vidět.
Je největší rozdíl v sebevědomí?
Nejen v něm. Ale hlavně v hráčích. Turci mají dobrý tým, my mužstvo teprve budujeme. Jsou tady kluci z české ligy, ale i z ciziny, kteří toho v reprezentaci moc neodehráli. Prostě nejsme na tom tak dobře jako Turci.
Je podle vás na pováženou, že Turkům nestačíme individuálně?
To nevím, prostě jsou někde jinde. Proč Andorra nestačí například nám? Protože je taky někde jinde než my.
Ale ještě před sedmi lety český tým Turky hladce porážel. Proč je to teď jinak?
Protože skončilo sedm výborných fotbalistů, kteří hráli deset let za reprezentaci. Nedvěd, Poborský, Šmicer, Koller, Galásek a další. Ti hráči chybějí a bude trvat, než se něco vybuduje.
Čekal jste, že to proti Turecku bude lepší?
To čekáš vždycky, že to bude lepší. Ale my se musíme hlavně snažit hrát fotbal. I slabší týmy, jako je třeba Ukrajina se o to snaží. A o co se snažíme my? Hrát kopanou a dělat atletiku. A tím nikoho nepřehrajeme.
Platí to obecně pro český fotbal?
Když se podíváte na českou ligu, tak hlavní je nedostat gól, odkopnout míč co nejdál a běhat. A to se učí už malé děti. To se prostě musí změnit. Tou naší kopanou možná přehrajeme někoho, kdo je ještě horší než my. Ale určitě se nemůžeme rovnat Španělům. Nedvěd, Poborský, Šmicer hráli kombinačně, podrželi míč. My to nedokážeme, musíme to hlavně odběhat, a tak nemáme šanci si během zápasu odpočinout.
I když český fotbal nemá kvalitu, kterou měl dřív, může konkurovat silným protivníkům?
Může, ale je to strašně těžký, když spousta kluků proti takovým mužstvům hraje poprvé. Mají velkou motivaci, chtějí se ukázat, ale nejde to. Já to chápu, chce to prostě čas. Musíme to budovat postupně. Vždycky chceme udělat dobrý výsledek, ale proti Turecku je porážka dva jedna maximum. Mohli jsme sice vyrovnat, ale to by asi spravedlivé nebylo, když jsme celý zápas hráli bez míče.
Blíží se kvalifikace o postup na Euro 2012. Může se hra národního týmu do září zlepšit?
Dá se to, ale musíme být všichni stejně naladění. Teď je to tak, že jeden to kope dopředu, druhý to chce do nohy. Jeden běhá, druhý chce hrát v klidu. Dva hrají technicky, třetí to kopne dopředu a nejsme nikde. Prostě je to takové nesourodé.
Vědí vůbec všichni, co mají hrát?
Jo, to vědí. Ale z klubu je každý zvyklý na něco jiného. V národním mužstvu se musí nastolit nějaký herní styl, s kterým se musí sžít všichni.
A máte styl?
Trenér se ho snaží vybudovat, ale na hřišti to bohužel není vždycky vidět.
Je to tím, že se hráči bojí hrát?
Někdo je tady poprvé, někdo podruhé, takže to chce čas. Ale bát by se neměl nikdo. Už nutně potřebujeme něco hrát.
