V dresu Spartaku Moskva šel do souboje s protihráčem z Rostova. Byl to tvrdý souboj, koleno na koleno.
"Byla to rána jak z děla. Trošku jsem se lekl, aby to nebylo nějaké vážnější zranění. Ale když jsem se postavil, tak bylo všechno v pohodě a ten zápas jsem normálně dohrál. Až ráno mi koleno ztuhlo a nemohl jsem ho pořádně ohnout," pokračoval bývalý stoper Slavie.
Od té doby vynechal tři soutěžní zápasy - ligu proti Permu (3:1), Ligy mistrů proti Celtiku (2:3) a ligové derby proti CSKA Moskva (0:2).
A teď doufá, že stihne páteční kvalifikační duel národního mužstva proti Maltě.
Co přesně vám je?
Vyšetření naštěstí ukázalo, že vazy i meniskus jsou v pořádku. Ale pořádně to bolelo. Podle doktorů mám naraženou kost. Když dostanete koňara do svalu, za pár dnů je to v pohodě. Tohle bolelo o dost víc. Lékaři mi nařídili klid, což opravdu zabralo.
Můžete trénovat?
Nejdřív jsem musel být v klidu, ale postupně to koleno můžu začít namáhat. Poslední dva dny jsem ještě na trénink s týmem nešel, zůstal jsem v posilovně a jezdil na rotopedu. Ve středu už bych se na hřiště dostal rád.
Stihnete se uzdravit do pátečního zápasu proti Maltě?
Chtěl bych být fit, takový je plán. Každý den se cítím líp a líp. Myslím, že do pátku budu v pořádku.
V poslední době jste hrál ve skvělé formě. Nepřišlo zranění ve špatnou chvíli?
Je to škoda, ale zranění k fotbalu patří. Není to nic vážného. Jsou horší věci než tohle.
Po minulém reprezentačním srazu vás chválil i trenér Bílek. Jaká je vaše pozice v národním týmu?
Byl jsem rád, že jsem v těch dvou posledních zápasech reprezentace nastoupil. A taky mě těší, že se mnou trenér počítá. Záleží na něm, jakou sestavu pošle na hřiště.
Berete to tak, že jste po Sivokovi a Kadlecovi třetím stoperem?
Beru to tak, jak to je. Já prostě budu vždycky připravený nastoupit.
Kvůli zranění jste o víkendu nemohl nastoupit v derby proti CSKA Moskva, kde působí Tomáš Necid. Ani on nehrál, protože se zotavuje po operaci přetržených vazů v kolenu. Hecovali jste se na tribuně?
Psali jsme si přes telefon. Já byl přímo na stadionu, ale Tomáš rehabilituje na klinice v Barceloně.
Asi vám psal radostné zprávy, když jeho tým vyhrál dva nula. Co přesně?
Psali jsme si před zápasem i během něj. Rozhodčí nám neuznali gól kvůli ofsajdu, který ovšem nebyl. Tomáš mi hned napsal: "Ještě že to mávnul, ofsajd to nebyl." Já mu po zápase pogratuloval k vítězství. Každopádně mu přeju, ať se rychle uzdraví. Jeho zranění je přeci jen vážnější než moje.
