"Z Jablonce jsme v národním týmu tři, takže se těšíme, že si zahrajeme doma. Je to pro nás takové zpestření. Věřím, že přijde dost lidí a podpoří nás," přeje si 21letý Tomáš Pekhart.
Jistotu prvního místa ve skupině a výhodu lepšího losu jste si mohli vybojovat v pátek proti Německu, ale jen jste remizovali...
...a za tu remízu jsme byli ještě rádi. Se spoluhráči, se kterými jsme spolu od šestnáctky, jsme se shodli, že jsme zažili snad nejhorší zápas. Pevně věřím, že se nebude opakovat. Možná je ale dobře, že se to stalo teď, kdy už jakoby o nic nejde, než pak v baráži, kdy by přišla při podobném výpadku naše celá dlouhá práce vniveč.
Jak si tedy vysvětlujete ten nepovedený výkon?
Možná jsme měli přece jen v hlavách, že už máme postup do baráže jistý, i když jsme tomu moc chtěli vyhnout. Před zápasem jsem nepociťoval, ale při zápase asi ano. A sami jsme pomohli Němcům, kteří už přijeli s úplně novým mužstvem. A ti mladší kluci, kteří nastoupí do příští kvalifikace, se chtěli ukázat.
S Islandem můžete i prohrát o branku, přesto skončíte ve skupině první.
Takhle nesmíme kalkulovat. Půjdeme za vítězstvím, už i proto, abychom si zvedli sebevědomí. Island ale musí hrát o všechno. Viděli jsme na DVD jejich zápas před měsícem, ve kterém doslova rozprášili Němce 4:1. Vůbec to není slabý tým.