Je to svým způsobem unikát, snad od dob Petra Čecha se na srazu národního týmu neobjevil hráč, který by byl součástí týmu vedoucího jednu z elitních evropských lig.
Jenže španělští giganti Real s Barcelonou (mimo jiné) nevídaně ztrácejí.
A tak po osmém kole platí, že první místo = Sevilla FC. Ta Sevilla, která vypráskala Real 3:0 a jejíž branku od úvodního utkání hájí Tomáš Vaclík.
„To asi nikdo nečekal, vždyť po prvních čtyřech kolech jsme měli čtyři body, prohráli jsme derby s Betisem,“ popisoval devětadvacetiletý reprezentant.
„Ale pak se to otočilo. I díky ztrátám Realu s Barcelonou jsme nahoře. A na Twitteru jsem se dočetl, že když naposledy byla Sevilla po osmi kolech první, vyhrála svůj jediný titul,“ prohlásil. „Hrajeme dobrý fotbal, začíná si to sedat, ale v konkurenci Realu, Barcelony a Atlétika nejsme favorit na celkový triumf.“
Vaclík si uvědomuje, že sevillskou euforii je třeba krotit. Nové angažmá si však po čtyřech letech ve švýcarské Basileji nemůže vynachválit.
„Fakt mě baví. Hrozně mě to nakoplo. Celý život jsem pracoval na tom, abych se dostal někam, kde jsem teď. Ta kvalita hráčů okolo, zázemí, přístup. Hrozně mě to nabíjí!“ líčil nadšeně.
Jaký obrat proti rozpačitým začátkům ve Španělsku. Ač se to na první dobrou nemusí zdát, přestup z Basileje do Sevilly byl skok. A Vaclíkovi chvíli trvalo, než se mu podařilo ukazovat, proč ho klub z andaluské metropole kupoval.
„Na tréninku jsem nic nechytil, bylo to hrozné trápení. Byl jsem vždycky překvapený, když ostatní kluci chodili do top lig a vyprávěli: Ten rozdíl je velký. Říkal jsem si, že to nemůže být možné,“ řekl. „Prvních čtrnáct dní jsem byl úplně hotovej.“
Pak si ale na novinky zvykl, pochytil základy jazyka, sžil se s odlišným harmonogramem... A hlavně: ačkoliv se nejprve na trénincích soužil, v zápasech si věřil. Spoluhráči už na něj nahlížejí jinak.
„Vidí, že se snažím učit jazyk. Že nejsem nějaký namyšlený pitomec. V některých zápasech jsem jim pomohl, v jiných oni mně. Jejich důvěra ke mně je stoprocentně jiná než ze začátku,“ pochvaloval si Vaclík, který nadchl Španělsko svými výkony i osobní statečností.
Noc před zápasem s Realem Madrid strávil v nemocnici s dcerou Nikolou, která utrpěla úraz. Mohl s rodinou zůstat a šlágr vynechat. Dozvěděl se ale, že dceru ze špitálu pustí, dohnal spánkový deficit a vychytal nulu při vítězství 3:0.
„Pro mě bylo nejdůležitější, že je malá v pořádku, fotbal šel stranou. Ale je samozřejmě dobře, že zápas dopadl takhle, než abych po noci v nemocnici přijel a ještě ho zkazil,“ uvedl Vaclík. „Na to, jak ty dva dny blbě začaly, všechno dobře skončilo.“
