Vlček v sobotu večer usedne už jen na tribunu Volksparstadionu, z české strany bude možná jediným pamětníkem duelu, který Česku zajistil postup na mistrovství Evropy 2008 a pomohl k prvnímu místu ve skupině právě před Německem.
„Se současností se to nedá srovnávat, hlavně německý tým mi přijde úplně jiný než tenkrát. Má obrovskou kvalitu,“ poznamenává Vlček.
Do Německa se vydal jako jeden z fanoušků. Tenkrát do výpravy patřil jako hráč.
„Měli jsme hodně zraněných a i tak jsem nepočítal, že si zahraju. Nakonec jsem se na hřiště dostal. Plný stadion v Mnichově, vyhráli jsme tři nula, byla to bomba,“ vybavuje si.
Německo - Česko 0:3Poslední vzájemný zápas, kvalifikace ME, 17. října 2007, Mnichov Branky: 2. Sionko, 23. Matějovský, 64. Plašil. Rozhodčí: Webb - Kirkup, Sharp (všichni Angl.). ŽK: Podolski (Něm.). Diváků: 66 445 (vyprodáno). Sestavy, Německo: Hildebrand - Friedrich, Mertesacker, Metzelder (46. Fritz), Jansen - Odonkor, Schweinsteiger (65. Gómez), Frings, Trochowski (46. Rolfes) - Podolski, Kuranyi. Trenér: Löw. Česko: Čech - Pospěch, Kováč, Rozehnal, Ujfaluši - Sionko (58. Vlček), Matějovský, Galásek, Plašil, Pudil (73. Kulič) - Koller (78. Fenin). Trenér: Brückner. |
V 58. minutě střídal pravého záložníka Libora Sionka, který dal gól už po pár vteřinách od úvodního výkopu. „Tím jsme je zaskočili, začátek nám vyšel skvěle. A pak už to šlo krásně.“
Po dvaceti minutách Matějovský přidal druhý gól, po hodině hry Plašil upravil na 3:0. Právě oba střední záložníci odehráli famózní představení, přidali se i ostatní a výsledkem byla senzace. Přitom jen na tribuně kvůli zranění seděl Rosický, chyběli i Jankulovski, Grygera či Baroš.
Německo už tenkrát vedl současný kouč Joachim Löw, pro něj to byla vůbec první kvalifikace v roli hlavního kouče „Nationalelf“. A jak se nechal později slyšet, duel s Českem byl pro něj nejhorším zápasem v trenérské kariéře. Češi, ač oslabení, dominovali ve všem.
„Vidíte, na Löwa bych si už nevzpomněl. A nepamatuju si ani žádného z německých hráčů. Schweinsteiger? Podolski, Mertersacker? Ne, opravdu ne,“ směje se Vlček. „Když jsem pak za rok nastoupil v Anglii, tak na Beckhama si pamatuju pořád dobře.“
Pravda, Němci tehdy šli do zápasu trochu vlažně, postup na Euro si totiž zajistili o tři dny dřív. Ale i tak mělo české vítězství v Evropě mimořádný zvuk.
„Mě si pak trenér Brückner nechal v kádru i pro mistrovství Evropy. To je společně s utkáním v Německu nejvíc, co mě v reprezentaci potkalo,“ říká Vlček.
V té době Češi německému protivníkovi dokázali konkurovat, Němci nebyli takovým favoritem jako před sobotním utkáním. „Kdyby to teď skončilo remízou a třeba dva dva, bylo by to taky vynikající,“ myslí si Vlček. „Klukům bych to moc přál.“
