O hostiteli Eura 2028 rozhodne vedení UEFA příští rok v prosinci. Do té doby musí být také jasno, v jakém formátu by se hrálo.
Se zjištěním přišla globální agentura Associated Press (AP). „Řekli nám to lidé se znalostí procesu v UEFA. Mluvili pod podmínkou anonymity, protože neměli oprávnění mluvit o soukromých diskusích,“ napsala AP.
Když se čeští fotbalisté na Euru 1996 probili do finále, šampionát měl poprvé šesnáct účastníků. Když o osm let později byli v semifinále, tak se v Portugalsku hrálo rovněž se šestnácti týmy.
Současných čtyřiadvacet mužstev měl turnaj poprvé v roce 2016 ve Francii.
Za tři roky v Německu se znovu bude hrát v šesti skupinách po čtyřech, přičemž do vyřazovací fáze postoupí dva týmy z každé skupiny a čtyři nejlepší ze třetích míst.
Ale pro rok 2028 se uvažuje už o dvaatřiceti účastnících. Je to víc než polovina z pětapadesáti členských zemí UEFA.
Znamenalo by to, že by se s největší pravděpodobností změnila kvalifikace.
OBRAZEM: Uctivá ulička pro anglické nešťastníky. A pak extáze šampionů |
Pro elitní evropská mužstva by postrádala smysl, atraktivitu i napětí. Pokud by se hrála v současném formátu, do třetího místa v deseti skupinách by pravidelní účastníci Eura byli vždycky.
Už v současnosti je kvalifikační rozřazení na hraně. Do Německa 2024 postoupí třiadvacet týmů ze čtyřiapadesáti, které do kvalifikace vstoupí, pořadatel má účast jistou.
AP spekuluje, že by došlo na jakýsi předkvalifikační turnaj mezi nejslabšími národními mužstvy Evropy. Nebo by kvalifikaci nahradila Liga národů, jejíž dva odehrané ročníky si UEFA pochvaluje.
V Lize národů jsou reprezentace rozdělené podle výkonnosti do čtyř úrovní, mezi kterými se postupuje a sestupuje. A dodatečně lze z nové soutěže postoupit na závěrečný turnaj, šanci dostanou nejlepší celky, které neuspěly v kvalifikaci.
Důvodem pro rozšíření na dvaatřicet týmů je vedle komerčních a finančních záležitostí také formát pro play off, kdy některé týmy na třetích místech musí tři dny čekat, než se dohrají všechny skupiny. A až pak se dozvědí, jestli na turnaji pokračují.
Rozšíření závěrečných turnajů je logickým krokem doby. Mistrovství světa se současnými dvaatřiceti týmy se poprvé hrálo v roce 1998 ve Francii.
Příští rok v Kataru to bude naposledy, kdy se bude hrát v osmi skupinách po čtyřech.
Světový šampionát 2026, který budou pořádat Spojené státy za pomoci Kanady a Mexika, se bude hrát už s osmačtyřiceti národními mužstvy.
Očekává se, že kongres Mezinárodní fotbalové federace (FIFA) potvrdí, že všechny tři země budou mít účast zajištěnou. V kvalifikacích by pak bylo o čtrnáct postupových míst víc oproti současnosti. Pro Evropu to znamená šestnáct postupujících oproti současným třinácti.
Zatímco v nedávné minulosti mohly Euro pořádat i menší (Rakousko se Švýcarskem, Portugalsko) či ekonomicky méně vyspělé země (Polsko s Ukrajinou), megalomanskou akci s dvaatřiceti týmy by bylo schopné uspořádat jen pár velkých států, jako jsou Anglie, Francie, Německo či Rusko.
Místo anglického megahitu největší show od velkého třesku. A pak Londýn ztichl |
Než myšlenka na rozšíření vznikla, za potencionálního uchazeče o Euro 2028 byla považována Itálie, čerstvý mistr Evropy. Ta naposledy pořádala velký turnaj v roce 1990.
Jenže infrastruktura stadionů by vyžadovala obrovské investice. Má jen málo vyhovujících a moderních arén, jako je ta Juventusu v Turíně. Hrát by se momentálně mohlo ještě v Římě či v Miláně.
Kandidovat nejspíš bude znovu Turecko, které v posledních volbách neuspělo proti Německu.
