Jeho děj začíná i končí v garáži Karola Dobiaše, jedné z opor tehdejšího československého týmu. Obránce přezdívaný Patino v něm vystupuje jako jedna z hlavních postav - uvidíte ho jako hrdinu Eura, fotbalového baviče, sázkaře i prodejce knih.
Jeho životní osud je jedním z těch, které filmaři divákům přiblížili nejvíc. Ale i ostatní hrdinové bělehradského finále ve snímku dostávají prostor. A tak uvidíte, jak Anton Ondruš cestuje po Evropě, jak Ján Pivarník tráví většinu dne sledováním televize nebo jak Marián Masný zůstává stranou, žije skoro jako poustevník a ocenění zlatého týmu jako jediný sleduje jen v televizi.
„Točili nás při různých příležitostech. Co z toho vystříhali a co použili, to nevíme. Může to vypadat jako film pro pamětníky, ale každá propagace fotbalu je dobrá. Jsem na to docela zvědavý,“ říkal chvíli před premiérou Antonín Panenka, autor vítězné finálové penalty.
O pár minut později zjistil, že tvůrci filmu vsadili na kontrastní tón. Pokouší se srovnat nesrovnatelné: tehdejší a současný fotbalový svět. Záběry na skromné mistrovské oslavy z roku 1976 střídají šoty z kabiny současné slovenské reprezentace, která v létě vybojovala na evropském šampionátu postup ze skupiny.
Vidět můžete Dobiaše, jak vyplňuje tikety v sázkové kanceláři a snaží se prodat „pěkně vázané“ fotbalové knížky kamarádům, následuje pohled do soukromí současných slovenských hvězd: Marka Hamšíka nebo Martina Škrtela.
Snímek působí hořkosladce. Obrázky záložníka Juraje Kucky, obletovaného fanoušky AC Milán, střídají záběry na smutné oči Masného, kdysi skvělého útočníka, který dnes těžce vydělává peníze jako vrátný. Když podepisuje kartičky, které mu přinese bývalý spoluhráč Ján Švehlík, zdá se, jako by skoro ani nevěřil, že na nich je opravdu on - tak vzdálená se mu zlatá doba zdá.
Kontrast je znát i při pohledu na německé hráče, tehdy československým týmem poražené. Jeden hraje golf v zámeckém parku, další dva se u sledování záznamu finálového zápasu schází ve vilce jednoho z nich a dívají se na moderním počítači. Jozef Čapkovič mezitím sedí v hospůdce a vzpomíná na zlaté utkání se štamgasty.
„Film vznikl jako sen mého otce, který se před těmi čtyřiceti lety na finále koukal na malé televizi,“ líčil Peter Čížek, jeden z producentů. „Chtěl natočit film o sportu, teď se to konečně povedlo. Připomněli jsme osudy všech deseti hráčů, kteří tehdy nastoupili v základní sestavě a ještě jsou mezi námi. Celý projekt trval rok a půl a poslední dotáčky se konaly ještě předminulý týden.“
Pro fotbalové fanoušky jde o cenný materiál. První celovečerní dokument tohoto druhu jde v Česku do kin 10. listopadu, na Slovensku o čtrnáct dní později.
