V neděli večer odchytal zápas řecké ligy na stadionu Arisu Soluň, porážka 1:2 byla posledním duelem pro španělského kouče Carlose Corberána.
Ten byl v klubu jen měsíc, na začátku srpna nahradil portugalského trenéra Pedra Martinse, jenž neustál vyřazení z Ligy mistrů s Maccabi Haifa.
„Sezonu jsme nezačali dobře a jako první to většinou odnese trenér. U nás to byli dva během měsíce,“ přemítal Vaclík, když po nočním letu ze Soluně přes Bělehrad dorazil v pondělí na reprezentační sraz do Prahy.
Ronaldo v Praze! Vstupenky i dresy zdarma na vyprodaný zápas ČR - Portugalsko |
Národní mužstvo nastoupí ke dvěma zbývajícím zápasům v elitní úrovni Ligy národů, v sobotu hostí Portugalsko, příští úterý se představí ve Švýcarsku.
„Moc jsem se sem těšil. Devátým rokem chytám venku a každý sraz je pro mě skvělý,“ poznamenala třiatřicetiletá reprezentační jednička.
Liga národůservis iDNES.cz |
Proč má Olympiakos, největší řecký klub, problémy?
Začalo to už v minulé sezoně. Cítil jsem, že výkony nebyly dobré, ale byli jsme schopní vyhrávat. V naší pozici bychom měli v zápasech dominovat, ale my je spíš urvali díky jednotlivcům. Nepovedla se ani příprava a všechno vyvrcholilo domácí porážkou 0:4 s Haifou v předkole Ligy mistrů.
Došlo na první změnu trenéra, co přinesla?
Výkony se zlepšily, ale pořád to nebylo ono. Jako by na nás leželo něco podivného, nějaká deka a my nebyli schopní se z toho dostat. Od začátku sezony jsme odehráli třináct zápasů a vyhráli jen dva. To je na Olympiakos šílená bilance.
V kvalifikaci o Evropskou ligu jste proti Slovanu Bratislava i Apollonu Limassol ve všech zápasech remizovali a postupovali jen díky úspěšným penaltovým rozstřelům, v nichž jste se parádně předvedl. Chválili vás?
Proti Apollonu jsem chytil tři penalty, což se mi nikdy nepovedlo. Jsem rád, že jsem týmu pomohl, když se nedařilo herně. A dokonce jsem si to i užil. Pro nás bylo hodně důležité, že jsme se dostali do skupiny.
Vedení klubu pak koupilo stárnoucí hvězdy Marcela a Jamese Rodrígueze. Není to odraz paniky?
Nemyslím si, spíš to odráží velikost klubu, jakým Olympiakos je. V Česku je tendence takový klub trochu podceňovat. Oba jsou skvělí kluci do party a já věřím, že nám pomůžou hlavně na hřišti.
V Olympiakosu působí i český mládežnický reprezentant Denis Alijagič. Jak to vypadá s ním?
Vídáme se spíš mimo hřiště, on s námi moc netrénuje. Je to pro něj složité, na soupisce máme asi přes čtyřicet hráčů. Co jsem ho poznal, je dobře nastavený. Říká, že si v rezervě posun do áčka vystřílí.
Podobně těžké chvíle jako Olympiakos prožívá na startu nové sezony i váš bývalý český klub Sparta. Sledujete ji?
Jo, sleduju. V minulé sezoně jsme hráli proti Antverpám, které vedl trenér Priske. A mně se moc líbilo, jak se prezentovali, hráli zajímavý fotbal. Co mám zprávy, tak kluci ze Sparty si pochvalují tréninky i přistup Priskeho, jak je lidský. Bohužel, nemají výsledky, podle kterých se všechno řídí. Věřím, že se to otočí jak u nás, tak ve Spartě.
V Olympiakosu máte smlouvu do léta 2023. Co pak? Návrat do Sparty?
V hlavě mám, že bych si za Spartu chtěl ještě zachytat. Ale teď mají pozici obsazenou, Matěj Kovář by tam měl být dva roky. Věřím mu, je to výborný brankář.
On je jedničkou v reprezentační jedenadvacítce, čeká ho baráž o postup na Euro proti Islandu. Vás boj o záchranu v elitní úrovni Ligy národů. Zvládnete to?
Víme, že ty červnové zápasy nám pomohly, že tým posunuly dál. Pro nás je důležité, abychom se potkávali s těmi nejlepšími celky. Rozjeli jsme to dobře a nebýt toho, že Švýcaři porazili Portugalce, byli jsme už v klidu. Asi se bude rozhodovat až v posledním utkání ve Švýcarsku.
Nemuselo by, kdybyste porazili Portugalce s Cristianem Ronaldem.
Věřím, že ho zase uhlídáme jako v Lisabonu. Ale je nám jasné, že pak může rozhodnout kdokoli, kvalitní hráče mají na všech postech. Po tom všem, co se u něj dělo v létě, bude mít Cristiano velkou chuť. S námi končil zápas naštvaný, frustrovaný, ale na další zápas už byl zase nachystaný.
Vy zase máte Patrika Schicka, který se do reprezentace vrací takřka po roce. Cítíte, že s ním jste mnohem silnější?
Jsme, je to tak. Pro nás je to klíčový hráč, v útočné fázi má něco navíc. Na Euru nás dostal do play off.
Vy osobně se vrátíte do Švýcarska, kde jste čtyři roky chytal za Basilej. Ozvali se vám bývalí spoluhráči nebo kamarádi?
Vidíte, od chvíle, co jsem v létě 2018 přestoupil do Sevilly, jsem byl ve Švýcarsku snad jen jednou. V Curychu jsme hráli přátelák proti Benfice. Pár kluků, se kterými jsem hrál, už mi psalo. Kamarád Davide Calla, který teď v Basileji dělá asistenta, na zápas přijede, a když to vyjde, tak se i potkáme.
Hraje se v St. Gallenu, co tam český tým čeká?
Vybaví se mi zima, tam přijde nejdřív z celého Švýcarska. Pak skvělá atmosféra, Švýcaři svou reprezentaci hodně podporují. Stadion je podobný jako v Edenu, kapacita kolem dvaceti tisíc diváků. A nejspíš půjde o všechno.
