Česko v sobotu hraje s Polskem a o čtyři dny později se Severním Irskem. A úspěch v obou zápasech dává Čechům naději na druhé místo v kvalifikační skupině. Což by znamenalo kýžený postup do listopadové baráže.
Baroš dal zatím v podzimní sezoně v sedmnácti soutěžních zápasech - turecká liga, Evropská liga a reprezentace - patnáct gólů.
"Samozřejmě se cítím v pohodě, protože když útočníkovi jde to, kvůli čemu na hřišti je, jinak se ani cítit nemůže," pokračuje Baroš, který mezi novináře přišel se zatejpovanou pravou rukou.
"Mám vykloubený palec, který jsem si nešťastně zalehl ve čtvrtečním pohárovém zápase se Sturmem Graz. Ale na hřišti mě to nijak neomezuje, v neděli jsem s tím hrál ligu bez problémů."¨
Náladu ale Barošovi trochu kazí právě výsledky posledních dvou ligových zápasů. Jeho Galatasaray před deseti dny doma remizoval a o víkendu dokonce prohrál na hřišti Ankaragücü 0:3. V průběžné tabulce je druhý s pětibodovou ztrátou na Fenerbahce.
"Špatně jsme ale nehráli, to strašné skóre průběhu zápasu, který jsme měli pod kontrolou, vůbec neodpovídá. Byli jsme v závěru blízko vyrovnání, ale nakonec jsme ještě dva góly dostali. Takže teď máme v plánu vyhrát příští tři zápasy, aby nám vedoucí Fenerbahce moc neuteklo. Ale liga je v teprve začátku, tak ten pětibodový náskok zase tak moc neznamená," řekl Baroš.
V těchto dnech se však soustředí jen na národní mužstvo.
"Forma zatím drží, tak doufám, že proti Polákům a Irům mi to půjde. Chceme oba zápasy vyhrát, chceme si zahrát na mistrovství světa, tak pro to uděláme všechno. I když musíme spoléhat na to, že v sobotu nám pomůžou Slováci a porazí doma Slovince," uvedl dále Baroš.
Reprezentační útočník si nemyslí, že by Slovinci mohli v sobotu v Bratislavě bodovat.
"Slováci si nedovolí nic vypustit, protože kdyby prohráli, mohli by ještě o přímý postup z prvního místa přijít. Oni budou chtít každopádně vyhrát, i když jim k udržení prvního místa stačí remíza. Jenže pozor, my se pořád bavíme o tom, jak nám Slováci musí pomoci, ale my hlavně musíme uspět proti Polákům a Irům."
Čeští fotbalisté jsou tak pod obrovským tlakem, ale to Baroše z míry nevyvádí.
"Já ani nepamatuju, kdy jsem pod tlakem nehrál. Osobně mám tyhle adrenalinové zápasy rád, člověk se v nich víc vyhecuje."
Baroš odmítá názor, že je v současném národním mužstvu v útoku jedničkou.
"Takhle já to vůbec neberu. Se svou pozicí jsem nikdy problém neměl. Podívejte třeba naposled proti Slovákům. Honza Koller to měl v útoku strašně těžké, já šel do zápasu až z lavičky a vyšlo mi to nádherně. Cítil jsem, že jsem klukům pomohl. A nejen tím, že jsem vyrovnal na dva dva. Prostě někdy je lepší vlítnout na hřiště až dodatečně."
Šestasedmdesátinásobný reprezentant nechce ani srovnávat, jestli je dnes v té špičkové formě z roku 2004, kdy zazářil na Euru v Portugalsku.
"Takovému srovnávání se opravdu vyhýbám. Tehdy mi to vyšlo, ale je to pět let a nemá cenu ohlížet se zpátky. Teď prostě cítím, že mi to jde. že jsem spoluhráčům v národním mužstvu i v Galatasaray užitečný. A to mě moc těší, i když třeba góly dává někdo jiný," uzavírá Baroš.
