"Za zlínskou nabídku jsem vděčný, podmínky v klubu jsou velmi dobré," libuje si Minář.
Jak si ve Zlíně zvykáte?
Pomaličku, protože jsem tady nějakých osm deset dnů. Ve sportovních věcech se zorientuju daleko rychleji než v technických nebo obchodních záležitostech. Na to, abych se seznámil se strukturou klubu a s tím, jak to tady chodí, budu potřebovat aklimatizaci.
Zkuste přesto srovnat zlínské prostředí se Slováckem.
První liga je jen jedna. Pak už je to o tom, kolik lidí v managementu pracuje. V Hradišti jich bylo víc, role byly rozdělené. Tady si budu muset víc hrábnout do jednotlivých úseků, protože některé funkce jsou nakumulované. Ale problém v tom nevidím.
Cítíte rozdíl ve finančním zázemí?
Je jasné, že za dob Valentů byly v Hradišti velké možnosti. Nemůžu říct, že by se zbytečně utrácelo, ale mohl se dát například velký prostor akademii a teď se to klubu vrací. Hráči prvního mužstva měli v Synotu slušné podmínky, bylo možné je do klubu získat. Byla to jen otázka, zda na ně pan Valenta peníze dá nebo ne. Tým jsme postupně doplňovali na všech postech, vyrostlo dobré mužstvo. Kdyby pan Valenta a firma Synot zůstali, určitě bychom hráli o špici. Ale i tady ve Zlíně jsou podmínky velmi dobré, za nabídku jsem vděčný. Je výborné pracovat v lize a v klubu, který je ekonomicky zabezpečený a nemá dluhy. Ne každý ligový klub je na tom stejně, hodně jich má problémy.
Zlín jde cestou výchovy vlastních hráčů, jen minimálně nakupuje fotbalisty od konkurence. Sám jste řekl, že v Synotu nebyl problém získat posilu. Necítíte stálost zlínského kádru trošku jako problém? Není nutné ho okysličit?
Jestli zasáhnout, toť otázka. Jeden nebo dva typy by se nám hodily, ale kvůli tomu není potřeba dělat finanční dostihy. Nemyslím si, že bychom museli mít hráče za pět milionů jenom proto, že se nám hodí. Koupíte ho, možná dá gól a vy neskončíte osmý, ale šestý. Jaký je výsledný efekt? V poháru nejste, akorát jste udělali transfer za daleko větší peníze. Ano, rád sestavu doplním, ale musí to být v ekonomických mantinelech klubu. Pokud se to z nich vymyká, není nutné takové nákupy dělat.
Co považujete za svůj hlavní úkol pro podzimní část sezony?
Abych se s klubem dal dohromady. Pak už jsou to jenom pracovní věci - do konce září se řeší přestupy, smlouvy, hostování. Pak je tu dostavba tribuny, která by měla být hotová před prvním mistrovským utkáním. Diváci z ní budou mít perfektní výhled. Během podzimu budu kontaktovat různé firmy a snažit se přivést nové sponzory do klubu. Jako ředitel akciové společnosti mám možnost zasáhnout do všech složek, ale je jasné, že sportovní stránku nedotáhnete bez posvěcení majitele nebo předsedy představenstva.
Tušíte, jak zvládnete přechod od trénování k úřadování?
Trénoval jsem jenom půl roku, ale velice mě to bavilo. Kroměřížský model, kdy jsem zároveň dělal manažera, mi maximálně vyhovoval. Na druhou stranu jsem skoro šest let působil v lize, proto mě to do ní stále táhlo. V kontaktu se Zlínem jsem byl delší dobu, vše urychlil prodej druholigové licence do Opavy. Ale dilema, zda opustit trénování, jsem cítil.
Za dva týdny začne Zlín sezonu krajským derby proti Slovácku. Už cítíte nervozitu?
Na tuto otázku se mě ptalo hodně lidí. Hrával jsem tady ve Zlíně čtyři roky za dorost, dva a půl za muže, takže jsem de facto zdejší odchovanec, klub pro mě představuje srdeční záležitost. Pak jsem se přestěhoval, začal hrát v Hradišti a později tam funkcionařil, takže to je moje druhá stopa. Samozřejmě platí koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Budu chtít vyhrát, ale když prohraju obě utkání se Slováckem a budeme kolem pátého místa, tak budu spokojenější, než když budeme třináctí a dvakrát během sezony porazíme Slovácko.
Jak si Zlín v nové sezoně povede?
Věřím, že velmi dobře. Hráči jsou spolu dlouho, přišel nový trenér, což se může pozitivně odrazit. Zlín má mužstvo, které může hrát v první polovině tabulky. Jestli budeme osmí nebo pátí, to záleží na různých okolnostech, štěstí nebo zdravotním stavu.
