O konci kariéry uvažoval už loni. O rok si ji prodloužil a nelitoval. Do sbírky svých úspěchů ke dvěma mistrovským titulům se Slavií Praha přidal triumf v národním poháru.
„Řadím ho hodně vysoko. Pohár mi chyběl. Nikdo to nečekal, o to větší překvapení je to pro všechny,“ cení si zlínský matador výhry ve finále MOL Cupu. „Úspěch je to o to větší, že se sešel s přímým postupem do skupiny.“
I když logicky ve svém fotbalově pokročilém věku nepatřil do základní sestavy výběru kouče Bohumila Páníka, na vítězství v poháru má svůj nezanedbatelný podíl.
V podzimním osmifinále s pražskou Spartou strávil na hřišti plných 120 minut. Zlín slavného rivala ve strhujícím utkání přemohl v prodloužení 3:1.
„Hodnocení nechám na vás. Ale přežil jsem to, bylo to dobré,“ usmíval se tehdy do nastavených diktafonů.
Pokud budou chtít spoluhráči rady směrem k evropským pohárům, můžou se na Hubáčka kdykoliv obrátit. „Nesmí jít do zápasů se strachem, ale užít si je. Je to pro ně další zkušenost,“ vzkazuje mladším kolegům.
Zlínský odchovanec zažil postup Slavie do skupinové fáze Ligy mistrů v sezoně 2007/2008. Ve společnosti Sevilly, Arsenalu a Steaui Bukurešť zasáhl do všech šesti střetnutí. „Vybavím si hlavně sedm branek na Arsenalu,“ vzpomíná Hubáček na porážku 0:7, teď už ale s lehkým úsměvem.
V Evropské lize si zahrál mimo jiné s Tottenhamem Hotspur, Hamburgerem, Ajaxem Amsterodam, Aston Villou, Valencií, Lille nebo Janovem. Slavia byla v pozici outsidera, stejně jako bude Zlín na podzim.
„Kvalita soupeřů je vysoká. Hodně drží balon, moc vám ho nepůjčí, takže často běháte bez něho,“ radí Hubáček, na co se musí zlínští hráči v Evropě připravit.
Na zápasy v pohárech mu zbyly vzpomínky i dresy věhlasných protivníků. Na památku si možná nechá také trikot ze sobotního střetnutí v Příbrami. Pokud nastoupí – a vše tomu nasvědčuje –, bude to jeho prvoligová derniéra.
„Nostalgii ale necítím. Něco končí, něco začíná, to je normální,“ mávl rukou Hubáček, který možná v klubu zůstane v jiné pozici. A Evropskou ligu tak okusí v jiné roli.
