V přerovském dorostu přitom nastupoval v útoku nebo pod hrotem, do ligy vletěl ve Zlíně na křídle, dal devět gólů. A teď takový nonsens! Vzadu už zůstal. Když se ve 33 letech za Komňackého rozhodnutím v podcastu Z voleje ohlédnul, s díky pravil: „Možná zaplať pánbůh, že jsem v obraně zůstal, protože jsem pak odešel do zahraničí a udělal takovou kariéru, jakou udělal.“
Z volejepodcast iDNES.cz |
Co by za ni většina fotbalistů v lize dala, no uznejte:
S Jabloncem vyhrál český pohár.
S Midtjyllandem dánský titul.
S Trabzonsporem turecký pohár, k titulu chyběly jen dva body, s Fenerbahce Istanbul také scházel na druhém místě kousíček...
V reprezentaci odehrál 28 utkání.
Chválí si i exotickou štaci v luxusním Abú Zabí za klub Al Džazíra. Když se teď po osmi letech vrátil z ciziny a podepsal do konce sezony smlouvu v Olomouci, kde bydlí, přiznává, že o takové kariéře sám nesnil: „Do sedmnácti let jsem hrál v Přerově a vůbec jsem nečekal, že bude nějaká profesionální kariéra fotbalisty. Ale na zkoušce ve Zlíně jsem uspěl a pak to nabralo rychlý spád.“
Novák reprezentaci ani cizinu nebalí. Priske je super člověk, říká |
39 gólů v cizině! Lepší byl jen Ramos
A to hlavně proto, že gólů se nikdy nemínil vzdát. „Rád střílím góly, dal jsem jich na obránce poměrně dost,“ poví zbytečně skromně. Čísla má na levého beka fantastická a není náhoda, že ve všech štacích u něj převýšil počet branek asistence. Jen považte:
Jablonec: 16+11
Midtjylland: 16+10
Trabzonspor: 19+3
Fenerbahce: 4+3.
Filip Novák v dresu Olomouce v zápase se Slavií.
Sečteno a podtrženo: v nejvyšších soutěžích nasázel jako obránce úžasných 55 gólů, z toho 39 v zahraničí za osm let! Fenomenální vizitka, ke které ještě můžete přičíst dvě trefy v reprezentaci.
Co za ní hledat?
„Sám ani nevím,“ usměje se.
Ofenzivní schopnosti nabyté v Přerově jako když našel. Jakmile spatřil útok valící se po pravé straně, kurážně sprintoval, aby zavíral zadní tyčku. Kolik náběhů udělal, aniž by se k němu míč vykutálel, netřeba zmiňovat. Je to daň za to, že góly zbožňuje. „Člověk jde na hřiště a dělá, co umí nejlíp. Je to také o štěstí mít dobré spoluhráče, kteří tam ten balon dají,“ přemítá. „Samozřejmě jsem měl defenzivní úkoly, ale pořád jsem měl někde v hlavě, že chci dát gól. Kdo by nechtěl? Ten pocit je krásný, husina po celém těle, ještě když je na stadionu 50 tisíc lidí. To pochopí jen ten, co to zažil.“
Z VOLEJE: Někdy řádím, ale nejsem boss. Usadí Minář Sigmu ve špičce? |
Nejvíc na sebe upozornil v roce 2020. Dělal, co mohl, aby Trabzonspor dovedl nejen k tureckému poháru, ale také titulu. V ročníku dal deset gólů; sedm v lize, tři v poháru. Leč ve finiši mančaftu došel dech a předstihl jej Basaksehir, což Nováka mrzí doteď. „Dva roky poté titul klub vyhrál. Uteklo mi to v Trabzonu i ve Fenerbahce o dva body... Aspoň že mám titul z Dánska,“ vydechne si.
Ovšem mezi střelci-obránci byl tehdy druhým nejlepším v Evropě za hvězdným Sergiem Ramosem z Realu Madrid, který k jedenácti brankám v La Lize přidal ještě dvě v Lize mistrů. „Když na mě vyskočilo na sociálních sítích, že jsem hned pod Sergiem Ramosem, potěšilo to. Je to jeden z hráčů, jehož hra se mi hodně líbí,“ přiznává.
Fotbalista Filip Novák v rozhovoru pro podcast Z Voleje.
Turecká média Nováka vynášela do nebes, horliví fanoušci Trabzonu někdy i doslova. Anebo z něj strhávali na ulici oblečení, v lepším případě jen kšiltovku. „Nedalo se chodit do města. Chtěli mě celého svléknout, hned kolem bylo padesát lidí, nechodil jsem radši ven.“
Navíc mu po životní sezoně končila smlouva a Trabzonspor prováhal nabídku na novou. Přišel s ní až v březnu a to už se Novák rozhodl vyzkoušet sílu trhu. Ozvalo se španělské Getafe, volal také sportovní ředitel Sparty Tomáš Rosický. Leč musel pochopit, že podmínkám tříletého kontraktu od tureckého giganta Fenerbahce Istanbul se mohl sotva jen přiblížit.
„Po finanční stránce se ty nabídky nedaly absolutně srovnat, to se těžko odmítá,“ líčí. „Fenerbahce je gigant s miliony fanoušků po světě. Hrál jsem proti nim tři roky na tom velkém stadionu a chtěl jsem to zkusit.“
Zatímco Rosický to pochopil a nejspíš Novákovi i odpustil, když v Evropské lize dal v nastaveném čase rozhodující gól Spartě, u fanatických příznivců Trabzonu pochopení hledat nemohl, vždyť zamířil přímo k rivalovi. „Mně, rodině i kamarádům přišlo dost výhružek, divné období. Přestal jsem mít rád sociální sítě.“
Kolos Fenerbahce. Arda Güler? Ty brďo!
Už v Trabzonu měl slovutné parťáky. Argentinec José Sosa kopal předtím v AC Milán, Nigerijec John Obi Mikel v Chelsea, anglický reprezentant Daniel Sturridge kromě Chelsea vystřídal i Manchester City či Liverpool. Ve Feneru zase sdílel kabinu s kapitánem Mesutem Özilem, ikonou Arsenalu, nebo ekvádorským střelcem z mistrovství světa Ennerem Valenciou. „Užíval jsem si to. Vidíte na tréninku, že je kvalita někde jinde,“ kývne hlavou.
Ale když má vypíchnout jednoho fotbalistu, u kterého nepřestal žasnout, vypálí: „Arda Güler.“
Osmnáctiletá hvězdička, která přestoupila z Fenerbahce do Realu Madrid za 20 milionů eur, což je rekord v Turecku. „Když jsem ho viděl už v šestnácti, řekl jsem si: Ty brďo, to bude hráč světové třídy! Brzy se na něj vyptávala i Barcelona, Chelsea a další.“
Novákovi největší výzvu kariéry ztížily potíže s kolenem, i tak odehrál ve Fenerbahce přes padesát zápasů. „Bylo to nahoru dolů. Tam musíte ukazovat kvalitu každý zápas, není prostor na chyby. Mrzí mě, že jsem toho neukázal víc,“ poví sebekriticky. „Tlak je tam velký, nedá se to srovnat možná s ničím v Evropě.“
I proto mají hráči kdykoli k dispozici sportovního psychologa.
Pouze v Al Džazíře se ve čtrnácti startech do statistik nestihl zapsat, a když se uzdravil klíčový stoper, za kterého přicházel zalepit díru, byl už jako cizinec kvůli kvótám nadbytečný. „Když mi agent řekl, že mám nabídku z Al Džazíry, myslel jsem, že je to rovnou do televize. Pak jsem zjistil, že je to v Abú Zabí, a řekl si: Wow, proč ne!“
S exotickou štací byl spokojený. „Bylo to jako v Evropě. Fotbalově sice nižší kvalita, ale chtěl jsem si tam udělat jméno a zůstat, bohužel se to nestalo. Poznali jsme ovšem jinou zemi, procestovali ji a až na obrovská vedra to bylo krásné.“
Buďte poctiví!
Srdcovkou pro něj zůstává Turecko, kam se pravidelně vrací za kamarády. Oblíbil si podnebí i stravu. „Je to pro nás se ženou druhý domov,“ vyznává se.
Líbilo se mu rovněž v Dánsku. Jednou týdně zamířil k přístavu a rukama loupal čerstvé krevety. „Dánská soutěž byla fyzicky náročná. Jsou to Vikingové, silnější než já. Nebojí se vletět do soubojů. Musel jsem zesílit a nechat si vychytralost, najít balanc.“ Přizpůsobil se rychle, tak jako všude. „Každá liga byla jiná a kultura země taky. Vyspěl jsem. Nemáte kolem sebe rodinu, rozhodnutí děláte sám. Začínajícím hráčům kladu na srdce poctivost, ta se vrací. Vidím ale, že spousta zpohodlněla. Ovšem když se spálí, pak si na tu poctivost také mohou přijít.“
V Midtjyllandu poznal srdečného Briana Priskeho, současného kouče Sparty, na něhož nedá dopustit. Klub z města Herning si Nováka vybral z Jablonce čistě na základě dat - počet přihrávek dopředu, dozadu, rychlost na deset metrů, přesnost centrů, kvalita střely, chování ve vápně a spousta dalších. „Nároky na hráče jdou stále dopředu, možná jednou budou hrát roboti,“ zamýšlí se Novák, jenž zaujal chováním v obou vápnech.
A góly chce sázet teď také v Olomouci jako levý stoper. „Pořád to mám v hlavě, když jdu na hřiště.“
Na trenéra Komňackého se už dávno nezlobí.
