Je Larsson, nyní útočník Barcelony, váš fotbalový idol?
Mám ho rád, ale ještě víc obdivuji Ronaldinha z Brazílie, jeho spoluhráče z Barcelony. Hraju podobně jako on, pohybuju se stejně. Líbí se mi oba - hlavně kvůli tomu, že se vždy hrnou dopředu a z každé situace se snaží vstřelit gól.
| Teplice žasnou, co Kostaričan dovede |
Příchod z Kostariky do Česka je nezvyklý. Jak se zrodil?
Teplice mě sledovaly, když jsem proti nim nastoupil v Kostarice. Trenérovi se můj výkon líbil. Zavolal mi. Bavili jsme se, a pak se zeptali, jestli chci hrát u nich. Odpověděl jsem: Ano, proč ne? Byla to dobrá myšlenka.
Cítíte to jako velkou výzvu?
Hrát v Česku a Evropě je pro mě nová šance. Jsem šťastný. I pro lidi bude zajímavé vidět jinýho chlápka z odlišné země, teplé a tropické Kostariky.
Bylo těžké rozhodování, zda jít deset tisíc kilometrů za fotbalem?
Moc ne, už tři roky jsem působil v Americe. Rodina ví, že jestli se chci zlepšovat, musím hrát v lepší soutěži než v Kostarice. Když budu dobrý, můžu přestoupit do jiného klubu, ale klidně v Teplicích zůstanu dlouhý čas.
Co víte o českém fotbale?
Znám vaší výbornou reprezentaci. Díval jsem se i na teplický klub. Pátral jsem na internetu, ptal se svých přátel. Vím, že Teplice před pár lety skončily v lize druhé a kvalifikovaly se do pohárové Evropy. A že i teď jsou druhé.
|
Kdo je William Sunsing Věk: 27 let Reprezentant Kostariky, účast na MS 2002 V Kostarice hrál za CS Herediano, A.D. Ramonense a Peréz Zeledon. V kostarické lize vždy střílel hodně gólů a na spoustu nahrával, třeba v sezoně 1998/99 dal za Herediano 10 gólů, o rok jich na 14 přihrál v Ramonense V prvních osmi zápasech roku 2004 dal osm gólů V USA, hrál v Bostonu za New England Revolution Vlastnosti: rychlý, technicky vybavený, na hřišti se chová nepředvídatelně, takže se těžko brání |
A pamatujete na mistrovství světa 1990 a osmifinále Československo - Kostarika?
Ano, protože tehdy se Kostarika poprvé dostala na šampionát. Prohráli jsme 1:4. My se teprve na světové scéně učili, vy jste byli zkušení, silní fotbalisté.
A v roce 2002 na šampionátu v Japonsku a Koreji už jste sám byl, byť jste do zápasů nezasáhl.
I tak šlo o velký moment v mé kariéře. Hráli jsme proti Brazílii, Turecku, velkým týmům. Úžasná zkušenost. A teď mám druhou šanci, jak se dostat na mistrovství světa. V kvalifikaci se nám daří, postoupili jsme do její další fáze.
Vy jste k tomu na podzim přispěl vítězným gólem v Kanadě. Jakou pozici v národním týmu máte?
Moje role je odvislá od Wanchopa z Malagy. Hraju útočníka, někdy se pohybuju za ním, uprostřed hřiště. Spíš mě ale trenér Pinto posílá dopředu a dopřává mi volnost.
Kde všude jste působil?
V Kostarice, Americe a chvíli v Brazílii. Několik měsíců jsem se snažil v Norsku, testovali mě i německé kluby Norimberk a Karlsruhe. Asi jsem ale byl drahý.
V Perézu jste patřil mezi elitní střelce. Jak vám vyšel podzim?
Ve čtrnácti zápasech jsem dal devět gólů. Na vedoucího střelce ligy mi chyběly jen dvě branky.
Jaký máte fotbalový sen?
Teď vyhrát ligu s Teplicemi, kvalifikovat se do pohárů. A dávat góly, abych pomohl týmu.
Není vám v Teplicích zima?
Trochu ano. Ale na sníh jsem zvyklý už z Bostonu, taky jsme na něm občas hráli. Hůř se na něm přihrává, cítíte se pomalejší.
S kým se tu nejvíce kamarádíte?
Všichni jsou skvělí. Mluví se mnou, pomáhají. Budu tvrdě pracovat, abych ukázal, co umím.
