Rodák z Ústí nad Labem se totiž ve dvacátém kole letošního ročníku Fortuna ligy dostal do Klub legend – v nejvyšší tuzemské soutěži odehrál 300. zápas.
Úplně pozitivně na milník Beneš vzpomínat nebude. Sigma hrála s Libercem smírně 2:2 a počtvrté ze čtyř zápasů v jarní části ligy remizovala. „Jestli jsem si to užil? Zápas byl dobrý. Byly tam emoce, góly, odvolaná červená, všechno, takže to bylo určitě zajímavé. Za třístý start jsem rád, ale věřil jsem, že ze zápasu můžeme vytěžit tři body,“ krčil rameny obránce, který v lize nastupoval za Kladno, Jablonec a od sezony 2018/19 působí na Hané.
Stihl i dvě sezony v nejvyšší maďarské soutěži.
Liberec - Olomouc 2:2, další remíza pro Sigmu, domácí dali krásné góly |
Odpovídá remíza vývoji?
Vždy jsme vstřelili gól a přestali jsme být aktivní. Takže si myslím, že z tohoto pohledu to byla zasloužená remíza.
Dva góly jste inkasovali střelou zpoza vápna. Opět.
Vždy jde něco s konkrétní situací na hřišti udělat, nějakým stylem to celé ovlivnit. První gól byl krásný, střela přímo z voleje. Je to těžké, hráč na první tyči se vždy snaží odvrátit míč do bezpečí, jenže na vápně stál Tupta a trefil to přímo.
A druhý gól? Vypadalo to, že gólman Trefil měl balon pokrýt.
Snažil jsem se to zblokovat hlavou, ale jenom to prosvištělo kolem. Pak jsem se otočil a balon byl v síti. Mám ale stejný pocit, že se to dalo chytat. Neznám však pohled Trefky.
V závěru první půle jste málem šli do deseti. Kolega Lukáš Vraštil zajel do Ahmada Ghaliho nohama napřed, a byť nejdříve vykopl balon, sudí Křepský tasil červenou. Až zásah videorozhodčího jeho verdikt změnil.
Byl jsem za tím soubojem. Viděl jsem to tak, že Vrašťa předskakoval útočníka a šel do souboje. Dneska je to dost citlivé kvůli VAR, téměř každý skluz se bere jako nebezpečná hra. Viděl jsem, že Vrašťa vzal míč ve skluzu jako první, setrvačností pak dojel i soupeře. Sám to pak popisoval tak, že on naopak dostal kopanec a soupeře trefil spíše holení nebo lýtkem. Věřil jsem mu a stejně tak jsem věřil, že to červená nakonec nebude. Ale jistý si být dnes nemůžete.
Vaši kariéru rámovala spousta zranění. Ani v Sigmě jste poslední tři sezony neodehrál kompletní. Je proto 300 startů velkým zadostiučiněním?
Určitě. Byly i momenty, kdy se lámal chleba, jestli skončit s fotbalem úplně, nebo ještě pokračovat. Tenkrát jsem nad dosažením podobné mety vůbec nepřemýšlel a něco takového by mě nenapadlo.
A co plánujete dál? Další třístovku?
Pro mě je cíl být zdravý a pomáhat týmu. Na jakém čísle se to zastaví, neřeším. Jsem rád, že můžu fotbal hrát každým rokem, že můžu nastoupit do každého zápasu. Teď hlavně řeším, abych zůstal zdravý. Jsou tady ale větší legendy, k těm se nechci přirovnávat. Za dosaženou metu jsem rád, prošel jsem si spoustou potíží. Jsem vděčný, že můžu ten sport pořád vykonávat.