"Je mi jedno, že jsem dal gól. Pro tým je důležité vítězství," zdůraznil.
Voříšek má tvrdou střelu, je specialistou na rány z dálky. "Trenér mi zdůrazňuje, abych to pořád zkoušel."
Tak třicet metrů od branky, to je jeho oblíbená vzdálenost. "Blíž nestřílím, to by létalo na tribuny."
Když v závěru poločasu na Žižkově sudí Liba zapískal přímý kop přibližně 28 metrů od branky soupeře, míč si stavěl Voříšek. "Měl jsem takové tušení, že by to tam padnout mohlo. Hodně jsem si věřil."
Přitom teplický trenér Straka poslal do vápna oba vysoké stopery Radu i Hunala, výborné hlavičkáře. Asi se čekal centr. Jenže Voříšek se do míče opřel. Dráhu míče někdo ve zdi změnil do protipohybu gólmana, který už zasáhnout nestihl.
"Měl jsem štěstí. Kdyby to nikdo netečoval, tak to šlo úplně ke druhé tyči a možná i vedle," řekl Voříšek. Přitom z hlavní tribuny to vypadalo jako nádherný gól šajtlí, vnějším nártem, což je specialita Tomáše Rosického.
Voříškovi míč posunul spoluhráč Verbíř. Na tréninku to tak nacvičují. Jemná přihrávky do strany a pak rána jako z děla. "Když je hřiště hrbolaté, střílím to z klidu. Nikdy moc nemířím, prostě to tam máznu. A buď je to gól, nebo to skončí někde úplně mimo."
Krásné góly z dálky dal Voříšek například loni v Intertoto Cupu proti Kaiserslauternu, nebo na jaře v lize doma Liberci.
Teplice i díky Voříškovi jsou ve špičce ligy hned za suverénní Ostravou. Po dvou letech jim vyšel start do sezony, ještě neprohrály a ztratily jen body za remízy. "Ostravu nehoníme, ale chceme nahoře zůstat. Držíme při sobě, jeden zaskočí za druhého, zkrátka nám to zatím šlape."
Jde to i Voříškovi, mistru Evropy do 21 let z loňského roku. Přitom na podzim, kdy se stal hlavním teplickým koučem František Straka, neměl místo v sestavě. Talentovaného záložníka potom v zimě chtěly Slavia i některé ruské kluby. Do Slavie by šel, ale ta dávala málo peněz, do Ruska se zase nechtělo Voříškovi.
"Jednou bych do zahraničí odešel rád, ale teď jsem rád, že můžu být v Teplicích," dodal.
