I příbramský trenér Jiří Kotrba to potvrzuje. "Kdyby naplnil negativní řeči, jaké ho všude provázejí, tak ho vyhodím z kabiny. Ale chová se úplně opačně."
Přestal v životě hýřit, místo šizení tréninků si po nich přidává do těla. Prý na něj před lety ohromně zapůsobilo angažmá v německém Norimberku. Mužstvu se nedařilo a on byl jako první označen za viníka.
Nespravedlnost ho bolela. Ale stejně tak se o Šmejkalovi vědělo, že si často hraje na ukřivděného.
"Měl jsem pocity, že se po mně někteří trenéři vozí, ubližují mi. Vždycky jsem se zasekl a šidil fotbal. Teď vím, že ať je vinen trenér nebo hráč, vždycky si musím pomoct sám, povznést se nad všechno."
Levonozí fotbalisté jsou vzácností, proto Šmejkal vždycky býval tolik ceněný. Před necelým rokem našel novou roli. Ze záložníka, jenž ztrácel rychlost, se stal poslední muž v obraně: libero. Může tady rozvinout svůj přehled na hřišti, znamenitou kopací techniku i sklony k útočení.
Když ale hrál libera poprvé v lize, chtěl s tím hned seknout. Na Žižkově zavinil dva góly. Jeden z nich byl trapas, ke Šmejkalovi letěl míč, on zakřičel mám, ale netrefil se. Trenér Kotrba ho tehdy uklidnil a přesvědčil, že to nesmí vzdát.
Teď Šmejkal ví, že libero je pro něj nejlepší místo. I na soustředění ve Švýcarsku, z něhož se mužstvo koncem minulého týdne vrátilo, nic jiného nehrál. "Myslím, že jsme dobře připraveni," tuší Šmejkal.
Na Příbram čeká nesmírně náročný podzim, v němž bude střídat domácí ligu s Pohárem UEFA. "Tenhle přetlak je těžké zvládnout, pamatuju to ze Slavie. Moc záleží, jak sezonu rozjedeme. Když dobře, možná se i té reprezentace dočkám."