Na přesnou střelu k pravé tyči neměl zlínský brankář Baránek sebemenší nárok.
„Měl jsem i štěstí,“ přiznal po zápase Slepička. „Střílel jsem trochu naslepo, ale sedlo mi to. Sice jsem nejdřív myslel, že bude jen tyčka, ale míč zaplaval a odrazil se od tyčky do brány. Líp jsem to snad ani trefit nemohl,“ pochvaloval si.
Krásný gól, skvělý start. A především prolomení zlé série Sparty: ze Zlína veze tři body poprvé od roku 1995. Konečně je to pryč, oddechli si hráči. „Museli jsme si to sami srovnat v hlavě. A nebrat tu sérii až tak vážně,“ líčil Slepička.
Zlínský trávník den před zápasem zasypal sníh, hřiště bylo hodně promrzlé. To, co se teoreticky jevilo jako výhoda pro bojovné domácí, však paradoxně zužitkovali sparťani.
„Brankáři to měli těžké, stejně na obou stranách. Ale nám terén pomohl víc,“ říkal střelec premiérové jarní trefy.
Slepička mohl skórovat i podruhé, v 73. minutě však Baránka nepřekonal. „Byla to velká šance. Ale gólman Zlína nešel na stranu a zůstal stát. Já pak nevěděl, kam to kopnout, tak jsem trefil jen jeho,“ popsal.
Mrzet jej to však nemuselo. Už předtím, ještě v první půli, dal Spartě klid mladík Kamil Vacek. Ve své ligové premiéře zvýšil na 2:0, to zápas rozhodlo. „Kamil hrál výborně, je to super fotbalista. Teď už potřebuje jen víc klidu,“ zhodnotil Slepička svého kolegu z ofenzivy.
Sparta se tak po letech ze Zlína konečně vracela v dobré náladě. „Pro zbytek jara nás to nakopne,“ věří Slepička. „Ale nesmíme se tím nechat unést. Každý zápas teď pro nás bude stěžejní.“
